Turistické cíle v okolí obce Radouň

Půlkruhová průjezdná barokní brána z konce 18. století. Brána vystavěna ze smíšeného zdiva, nevhodně opatřena železnými dvoukřídlými vraty. Po pravé straně navazuje na bránu menší branka. Stav brány je však velice špatný, havarijní. I přes žalostný stav je stále památkově chráněna již od roku 1987.

Zámek přestavěný z tvrze pánů z Donína z r. 1526. V l. 1599-1600 pobyt známého hvězdáře Tycho de Brahe. Zámek přestavěn barokně před. r. 1652, po požáru r. 1656 opraven až na poč. 18. st., další přestavba po r. 1768. Dnes je zde městské muzeum.

František Josef Pachta z Rájova zahájil roku 1742 stavbu zámku. K zámecké budově byla kolem roku 1770 přistavěna boční křídla. Dochovala se polooválná trojkřídlá budova se středním pavilonem a rozlehlá zahrada s několika barokními plastikami.

Zámecký areál se skládá ze 4 samostatných staveb: původní, přední z pol. 18. st., rokokového sálu a zámecké kaple. Zámek nechal r.1715 vybudovat hrabě Fr. A. Špork jako letní sídlo. R. 1768 jej koupil pražský arcibiskup a dal přistavět další objekty.

Tvrz připomínaná v r. 1408 v držení Jana Homuta, v 70. letech 16. stol. ji získal Jiří Kaplíř ze Sulevic. V r. 1587 ji koupil Albrecht Pětipeský z Chýš. Po r. 1669 Pachtové z Rájova tvrz přestavěli na barokní zámek. Dnes součást statku.

Barokní zámek z doby po roce 1700 uprostřed obce. Čtyřkřídlý kolem dvora, východně od něj hospodářský dvůr, jižně park. Základem byla zřejmě renesanční stavba z počátku 17. století. Po roce 1719 přestal být sídlem vrchnosti, od roku 1945 dodnes chátrá.

Zřícenina hradu z pol. 13. stol., založeného Řehořem z Litovic. Hrad goticky přestavěn v letech 1329–1343. V r. 1424 vypálen katolickými pány. R. 1448 dobyt a vypálen vojsky Jiřího z Poděbrad. Koncem 16. stol. opuštěn.

Evangelická modlitebna byla postavena roku 1786. Jednoduchá obdélná plochostropá stavba se zaoblenými nárožími, fasádou zdobenou lizénami, s výrazným trojúhelným štítem v průčelí završeným kalichem. Na zdi je pamětní deska z roku 1915 na památku Mistra Jana Husa.

Kostel Českobratrské církve evangelické ve funkcionalistickém stylu byl postaven v l. 1935 - 1936 podle návrhu arch. Františka Švihálka. Objekt se skládá ze tří odlišných částí: obdélné budovy chrámu, hranol. věže a půlkruhového kolumbária. U kostela je bronzová busta J. A. Komenského.

Novorenesanční evangelický kostel vytváří pohledovou dominantu střední části Pražské ulice. Postaven roku 1897 podle projektu arch. Vejrycha. Jednolodní, prakticky čtvercová stavba s hranolovou věží nad hlavním průčelím, dochováno dobové vnitřní zařízení.

Roku 1786 vystavěn pozdně barokní evangelický kostel. V roce 1865 přistavěna v průčelí věž. V 50. letech 20. století přestal být využíván a začal chátrat. V 90. letech 20. století získala kostel obec a postupně započala rekonstrukce.

Pozdně barokní evangelický kostel na hřbitově v Kovanci pochází z r. 1786. Opravován byl r. 1832 a zásadně rekonstruován po požáru z r. 1875. V r. 1876 byla přistavěna novorománská věž. Z r. 1875 pochází novorokoková oltářní stěna s kazatelnou uprostřed, doplněna r. 1913.