Turistické cíle v okolí obce Radouň

Jan Košátecký z Veitmile v první pol.15.st.přestavěl původní tvrz na novou gotickou tvrz. Z ní zachovaná mohutná hranolová věž. V 16. st. přestavěna na renesanční zámek. Přistavěno jednopatrové křídlo se sgrafitovou výzdobou a s renesančními okny.

Současná barokní stavba z let 1714-1716 nahradila z iniciativy kněžny Antonie Czerninové původní zchátralou gotickou svatyni. Opravy byly dále prováděny v letech 1777, 1852 a 1875-1876. Po poničení stavby vichřicí v létě 2009 se o obnovu této památky snaží obec.

Původní gotický kostel v tomto místě připomínán r. 1352, později několikrát přestavován. Nově postaven asi ve 2. pol. 16. stol. v pozdně gotickém slohu. Tento kostel vyhořel r. 1847. V letech 1853-1857 nově novogoticky přestavěn a zařízen. Nová stavba opravována v letech 1876 a 1910.

Areál kostela, zděné zvonice a hřbitova, ohrazeného kamennou zdí na pahorku nad levým břehem Labe. Kostel z počátku 14. století, barokně upraven kolem roku 1700. Zvonice z roku 1833. Na hřbitově hrobka rodu Palackých, kde je pohřben zakladatel moderní české historiografie.

Rokokový kostel z let 1761-64. Kazatelna je klasicistní. Vedle kostela je již nefunkční též rokoková márnice. Kostel je zachován v dobrém stavu.

Kostel založen roku 1349. Za husitských bouří vypleněn a pobořen. Důkladná přestavba v 1. pol. 16. století. Obdélná stavba s opěráky. Hranolovitá dvoupatrová barokní věž s ochozem. Zařízení z doby vrcholného baroka. Kostel v seznamu nemovitých kulturních památek.

Kostel v Sudoměři jako gotický prvně doložen r. 1354, nákladem hraběnky Markéty z Valdštejna přestavěn r. 1724 ve vrcholném baroku. Jednolodní stavba s obdélným presbytářem a sakristií. Zařízení vesměs barokní z doby přestavby. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Na místě staršího kostela, připomínaného poprvé ve 14. století, byla v roce 1884 postavena rozložitá jednolodní novorenesanční stavba s hranolovou věží v ose západního průčelí, příčnou lodí a oblou apsidou. Naposledy opravena v letech 1958–59, nedávno obnovena fasáda horní části věže.

Původně evangelický hřbitovní kostel z roku 1588, přestavován v letech 1605, 1718, 1765. Od rekatolisace sloužil také jako poutní. V 70. letech 20. století upraven na smuteční síň, od počátku 90. let se obnovuje poutní tradice.

Dvouvěžový novogotický kostel Panny Marie Vítězné nechala postavit na místě staršího kostela sv. Ondřeje Štěpána z r. 1303 kněžna Rohanová v letech 1846 - 50. Kostel trojlodní, ukončení presbytářem. Pozoruhodností kostela jsou varhany.

Jednolodní, původně gotický kostel přestavěný kolem roku 1532 a obnovený barokně. Na vnější stěně lodi zazděna deska s letpočtem 1532 se jménem Mistra Jana Husa. U kostela zděná zvonice.

Kostel byl postaven v 1. čtvrtině 20. století, a to v novorománském stylu. Nahradil zbořenou starší stavbu. Vedle kostela při hřbitovní zdi stávala barokní zvonice, ze které se zachovaly jen části zděného přízemí. Dřevěná část se zřítila v důsledku vichřice r. 1976.