Turistické cíle v okolí obce Opava-Suché Lazce

Pozdně klasicistický zámek postavený v roce 1870 jako součást tamního dvora. Stal se sídlem centrální správy chuchelenského panství, které bylo majetkem rodu Lichnovských a místem občasného pobytu majitelů. Architektonickou přestavbu zámku provedl v r. 1915 za Karla Maxe Lichnovského švýcarský architekt Julius Bühler.

Zaniklá tvrz v centru obce Bělá založená po roce 1426 Janem z Bělé, po roce 1648 postupně zaniká.

Terénní pozůstatky zaniklé tvrze rodu Bítovských na výběžku severovýchodně od obce. Archeologický výzkum datoval existenci tvrze od 14. do konce 15. století.

Barokní palác vybudovaný v 16. století získal současnou podobu při přestavbě r. 1737. Od r. 1832 byl v majetku rodu Blücherů. V současnosti slouží potřebám Slezského zemského muzea. Průčelí je bohatě členěno štukami a pilastry.

Barokní zámek postavili v letech 1724-1748 cistarciáci jako důstojné sídlo proboštů. Nad vchodem je hodnotný ranně barokní portál s vytesaným znakem velehradského kláštera. Po rekonstrukci zámku v něm dnes sídlí místní OÚ.

Dřevěný větrný mlýn německého typu stojící osamoceně v poli nedaleko Horního Nového Dvora u Bravinného na Bílovecku. Mlýn pochází z 19. století, přesné datum vzniku je neznámé. Dnes v majetku města Bílovce a po domluvě přístupný veřejnosti.

Raně barokní zámek ze 17. st. byl postaven Jiřím Lichnovským. R. 1853 byl přistavěn Dům kavalírů k ubytování hostů. Zámek sloužil jako lovecká rezidence, navštívil jej německý císař Vilém II. Od r. 1952 je zde rehabilitační ústav.

Původní renesanční tvrz z počátku 16. století přestavěná roku 1577 Albertem z Vrbna na trojkřídlý renesanční zámek. Během bojů na konci 2. světové války poničen natolik, že v následujících letech zanikl. Dodnes zachován rozlehlý zámecký park.

Zámek s pozdně gotickým jádrem byl vybudován Benešovici ze staršího hrádku. Další přestavby proběhly v 15., 18. i 19. st. R. 1660-70 byl přestavěn na renesanční zámek. Dnes je zde obřadní síň a zámecká kaple.

Zámek byl postaven v roce 1721 v barokním slohu. V současné době je zámek nově opraven a využíván jako ústav sociální péče pro mentálně postižené muže.

Zbytky po tvrzi ze 13. stol. Zachováno tvrziště na ploše 24 m x 33 m s příkopem a valem po celém obvodu. Příkop dosahuje místy hloubky přes 3 m a šířky až 20 m.

Zaniklý areál vodního mlýna na levém břehu řeky Moravice nedaleko počátku známé technické památky Weisshuhnův kanál. První mlynáři z rodu Demelů se zde zmiňují od pol. 17. století. Snad zanikl po některé z povodní na konci 19. či počátkem 20. století. Rozpoznat jde jen náznak trasy náhonu.