Turistické cíle v okolí obce Vojnův Městec

Čtyřboká boží muka postavená z lomového kamene v 18. století označují místo, kde byli v hromadném hrobě pohřbeni vojáci ze sedmileté války 1756–1763, kteří podlehli svým zraněním v lazaretu v Přibyslavi. Boží muka jsou omítnutá, opravená, ozdobená obrázky svatých.

Boží muka v podobě žulového sloupu mají ráz renesanční kamenické práce, pocházejí však pravděpodobně až ze 17. století. Na dříku mají reliéfní znak Dichtrichštejnů. Na vrcholu je plechový latinský kříž se siluetou barevně zdobené Piety, pravděpodobně z 19. století. Památka je chráněna od roku 1958.

Březinův mlýn byl vystavěn na místě původního Heršovského hamru z r. 1407. R. 1708 ho koupil opat V. Vejmluva a vytvořil zde panský dvůr. Další z majitelů, Alois Březina mlýn přestavěl na válcový a byl úspěšným podnikatelem. R. 1954 byl provoz mlýna úředně zastaven. Dnes je mlýn v soukromém majetku.

Barokní lovecký zámeček s oborou založen roku 1770. V roce 1827 zámeček změněn na hájovnu a obora zrušena úplně. V druhé pol. 20. stol. sloužil zámek potřebám Východočeských lesů.

Sousoší Čertův stolek v Chotěboři je dílem známého sochaře Michala Olšiaka z r. 2013. Město jako objednavatel se inspirovalo stejnojmennou skalní vyhlídkou nad blízkým údolím Doubravy a místními pověstmi. Před sochou je turistické odpočívadlo v podobě kamenných kostek.

Slohově nevýrazná budova drobného zámku z 18. století až počátku století 19. Později využíván k šlechtitelským a obytným účelům, přičemž byl nevhodně upravován. K nepřístupnému objektu přiléhá park z 19. století s památnou borovicí Jeffreyovou.

Královohradecké biskupství dalo v letech 1733–53 postavit barokní zámeček. V místnostech určených pro pobyt biskupů se doposud zachovala původní štuková výzdoba. Od r. 1835 v majetku obce Chlum, byla zde umístěna škol a mateřská školka je zde dodnes.

Zámek ze 17. stol., do jehož stavby byla pojata i původní gotická tvrz. V 18. stol. barokně přestavěn Vilémem. L. Kinským. Severní křídlo pochází z novorenesanční přestavby, provedené Dobrzenskými v l. 1865-70. R. 1948 zestátněn, po r. 1989 navrácen zpět původním majitelům.

Nejvyšší vrchol Ždárských vrchů (836 m). Druhý nejvyšší Českomoravské vysočiny. Skály jsou tvořeny migmatickými a biotitickými rulami, vzniklými ve starších čtvrtohorách. Význačný turistický cíl.

Hřbitov postaven v r.1709 podle Santiniho návrhu. O další kapli byl rozšířen v roce 1755. Socha anděla Posledního soudu je dílem V. Jäckla z r.1709). Půdorys hřbitova připomíná lidskou lebku.

Výrazný a zdaleka viditelný skalní rulový útvar ve výšce 775 m n. m., mající původ ve starších čtvrtohorách. Je tvořen mohutnou, 200 m dlouhou a velmi úzkou skalní hradbou, dosahující výšky až 35 m. Oblíbené cvičné místo horolezců.