Turistické cíle v okolí obce Jiřice u Miroslavi

Zámek postavil držitel Jaroslavic Petr Braun počátkem 19. století v romantickém švýcarském stylu v lese při silnici vedoucí do Borotic. Původně lovecký zámeček slouží nyní jako chovná stanice bažantů a koroptví.

Nevelký, architektonicky nevýrazný zámek vybudoval po roce 1621 Tomáš Mingoni, který odkoupil ves Bohunice, jež byla zkonfiskována původnímu majiteli Vilémovi z Roupova. Poprvé se ale připomíná až v roce 1684, kdy byly Bohunice postoupeny Petrovi z Mollartu. Dnes je zámek soukromým majetkem.

Původní tvrz v 17. stol. přestavěna na renesanční zámek a v 18 stol. přistavěno barokní křídlo. V renesančním křídle zabudováno torzo pozdněgotické tvrze. V renesančním křídle přes všechna patra otevřené arkády. Na nádvoří barokní kašna z 18. stol.

Nízká zděná boží muka na čtvercovém půdorysu stojí při křižovatce silnic na Mikulov a Znojmo. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. V prosklené nice je umístněn reliéf Nejsvětější Trojice. Boží muka nejsou datována, podle typu jsou snad z 19. století.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Zděná boží muka z konce 18. století v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku je ocelový kříž. V nice se nachází obrázek Panny Marie. Od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Trojboká zděná boží muka byla postavena uprostřed polí při cestě na Syrovice na počátku 18. století. Ve 20. století je pohltila zástavba. V nikách se dochovaly nástěnné malby, znázorňující Svatou Trojici, Pietu a svatého Antonína Paduánského.

Archeologickým výzkumem nepotvrzené místo hrádku či tvrze nalézající se na pahorku v jihozápadní části obce Božice.

Barokní zámeček byl postaven na přelomu 17. a 18. st. jako majetek starobrněnských cisterciáků. Po r. 1782 vlastníky byli Lichtenštejnové a Kinští. Budova byla v 60. l. porušena výstavbou bytů v 1. patře. V přízemí jsou zbytky původního klenutí.

Doklad o tvrzi pochází z r.1562. Koncem 17. a poč.18. stol. postavili Lichtenštejnové na místě tvrze trojkřídlý barokní zámek, doplněný poč. 19. st. o čtvrté, klasicistní, křídlo. Současným majitelem je Česká provincie Kongregace sester sv. Hedviky.

Zámek pravděpodobně stojí na místě původní renesanční tvrze, kterou jako své šlechtické sídlo vybudoval tehdejší majitel Cvrčovic Martin z Thurnu někdy po roce 1590. Doložena je roku 1604.

Zaniklá tvrz. Samotná vesnice se prvně zmiňuje r. 1131. Z Dobřínska se píše r. 1278 Vícemil, po něm r. 1310 Mikuláš, poté r. 1367 klerik Pavel. Od r. 1358 byla ves připojena k templštejnskému panství. Pokud tvrz v té době jestě existovala, po sloučení panství byla opuštěna a zanikla.