Turistické cíle v okolí obce Jiřice u Miroslavi

Barokní zámek sloužící pro letní pobyt louckých premonstrátů, zejména opata, byl pravděpodobně postaven v roce 1739. Rok dokončení zámku, stejně jako účast architekta Christiana Alexandra Oedtla na jeho výstavbě, jsou stále předmětem úvah a nejsou stoprocentně potvrzeny.

Lurdská jeskyně vznikla r. 1928 zásluhou faráře Ant. Práška spolu s unikátní křížovou cestou tvořenou 55 sochami z cedrového dřeva, dílem řezbáře Bohumila Beka. Křížová cesta zanikla v 50. letech 20. století, dochované sochy nyní vystaveny na místním zámku.

Zaniklá tvrz byla postavena patrně někdy před r. 1203 za Štěpána z Medlova. V majetku pánů z Medlova, poté jevišovické větve pánů z Kunštátu, přímo zmiňována r. 1358, r. 1447 připadla klášteru v Dolních Kounicích. Poté zanikla. Stávala před severní částí kostela sv. Bartoloměje.

Opevnění města existovalo již v polovině 14. století. Dochovaná hradba má místy výšku 4–5 m, nikde však není zachovaná původní výška a cimbuří. Jednoduchá hradební zeď byla ve 2. pol. 15. století zesílena parkánovou zdí s baštami, bašta s klíčovými střílnami se dochovala v jihozápadním úseku.

Objekt je prvně zmiňován v r. 1598 jako Dvůr u okrouhlého kamene. V r. 1682 dala hraběnka Marie Anna Františka z Valdštejna svobodný dvůr přestavět na své reprezentativní přechodné sídlo. Ve 2. polovině 19. stol. proběhy klasicistní úpravy a objekt sloužil jako hotel. V l. 2018-2020 rekonstruován.

První zmínky z r. 1387 - hovoří se o vodní tvrzi. Hodičtí z Hodic přestavili tvrz v renesanční zámek. Po Bílé hoře byl zpustošený. Ferdinand Leopold jej opravil a vnitřní prostory opatřil barokní štukovou výzdobou. Od r. 1945 je zámek majetkem státu.

Zřejmě již někdy na přelomu 13.-14. stol. zde existovala tvrz, která je doložena koncem 14. stol. V 1. polovině 17. stol. tvrz rozšířena na zámeček. Počátkem 19. stol. přestavěn do současné podoby. U zámku vznikl také v té době anglický park. Od r. 1947 slouží obci.

Původně gotický hrad r. 1560 za Petrolda z Lipé přestavěn na renesanční zámek, za třicetileté války poškozen, v 18. st. barokně upraven. Do r. 2012 známý především výstavou monumentálního cyklu A. Muchy Slovanská epopej, dnes se zde pořádají výstavy převážně současného umění a jiné kulturní akce.

Feudální sídlo nebo strážní opevnění, jehož vznik je datován na počátek 14. stol., bylo podle archeologických nálezů využíváno i v období husitských válek v 1. pol. 15. stol. V l. 1978-1980 byla celá oblast zatopena při vzniku vodního díla Nové Mlýny a místo se ocitlo na dně Věstonické nádrže.

NPR byla vyhlášena v r. 2005. Jádro území tvoří červené permské slepence. Má rozlohu 86,6 ha, a bylo zde popsáno 550 druhů vyšších rostlin a řada živočišných druhů. 38 rostlinných a 49 živočišných druhů je chráněných.

Zcela zaniklá tvrz s velmi nepatrnými reliéfními pozůstatky vzniklá pravděpodobně mezi léty 1236 - 1244 za Vlka z Našiměřic, čímž se řadí mezi nejstarší šlechtická sídla na Moravě. Dodnes se dochoval jen reliéfní pozůstatek jádra tvrze v podobě nepatrné vyvýšeniny.

Zaniklá tvrz, která stávala na pahorku zvaném Kalvárie. V písemných pramenech se objevuje jen spoře. R. 1253 se zmiňuje farář z Olbramovic. Později byla ves v majetku vyšehradské kapituly, r. 1321 prodána Jindřichovi z Lipé a v majetku jeho rodu byla do poč. 15. stol. Tvrz zanikla někdy v 17. stol.