Turistické cíle v okolí obce Koldín

Zaniklý hrad zmiňovaný poprvé roku 1279. Přestal být využíván pravděpodobně během husitských válek nebo při vpádu uherských vojsk v roce 1470. V průběhu 16. století zpustl a zanikl docela. Hrad byl chráněn ze tří stran řekou Orlice a vodním příkopem, ale jeho přesnou polohu se nepodařilo určit.

Rozhledna 559 m n. m., vystavěna r. 1996 sdružením Andrlův chlum. Předcházely ji dvě dřevěné rozhledny: první (1905-1918; Okrašlovací spolek v Ústí n. Orl.) shořela r. 1918. Druhá (1943-1954; Klub českých turistů) zanikla v 60. letech minulého století.

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Raně barokní památka boží muka z r. 1699. Vyrobena z pískovce, vysoká 2,9 m. Podstavec je krychle. Dřík hranolovitý, nahoře i dole zakončený stejným profilem. Horní ukončení je stříška, která je podstavcem koule s křížkem. Boží muka zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.

Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.

Zámek postavený na místě někdejšího bratrského sboru v letech 1781–3 (dnešní západní část). Přestavba a rozšíření do současné velikosti 1818–20. Novobarokní přestavba podle projektu A. Dlabače roku 1914. Po roce 1950 dětský domov.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.

Nevýrazné terénní pozůstatky po tvrzi vybudované po r. 1513 jako náhrada za zaniklé starší sídlo písařem Viléma Kostky z Postupic Urbanem. První zmínka je o ní r. 1543. R. 1547 byla ves připojena k brandýskému panství, tím tvrz ztratila charakter panského sídla a už r. 1558 je uváděna jako pustá.

Částečně dochované vodní tvrziště v zahradě domů č. p. 39, 40 a 41. R. 1226 se uvádí Svatoslav z Heřmanic, stížný list českého panstva do Kostnice podepisuje i Vilém z Heřmanic. Od r. 1460 je majitelem Bohuněk z Adršpachu, poté r. 1506 Jan Kostka z Postupic, r. 1513 se uvádí pouze tvrziště.

Tvrziště je nepřímo uváděno poprvé v souvislosti se vsí České Libchavy roku 1360, kdy zde sídlil Petr Hrb ze Žamberka.Tvrz je poprvé vysloveně doložena až v roce 1543. Objekt zanikl pravděpodobně v 2. polovině 16. století nebo za třicetileté války.

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.