Turistické cíle v okolí obce Koldín

nebo vyberte

Koldín

Pardubický kraj,  Ústí nad Orlicí  (UO)
Nalezeno celkem 228 záznamů, 3 / 19 stran, vyhledáno za 0.19 sec
 evangelický kostel
375.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Česká Třebová
V květnu 1931 zřízen v České Třebové tzv. filiální sbor církve evangelické. Sílila myšlenka mít zde vlastní bohoslužebný prostor. R. 1937 založen stavební fond. R. 1939 synodní rada stavbu povolila a již 1. listopadu 1939 byl nový kostel odevzdán svému účelu. Po r. 1948 chátral a po r. 1990 obnoven.
 fara
300.0 m. n.m.
sakrální památky, zachovalý, příležitostně, Pardubický kraj, Horní Jelení
Současná fara vznikla v r. 1792 a nahradila starší objekt ze 17. století. Později v 19.-20. století došlo k neobarokním úpravám. Areál je dokladem farního hospodaření v prostředí venkovského městečka v 18. století a spolu s kostelem a souborem soch tvoří pozoruhodný a malebný urbanistický celek.
 Hájek
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Polom
Barokní lovecký zámeček postavený v r. 1773 Františkem Oldřichem Kinským. Od r. 1812 přechází na kosteleckou větev. V r. 1870 byl zámeček přestavěn na myslivnu. Kostelecké větvi Kinských patřil do r. 1948 a v r. 1992 jim byl v rámci restitucí opět navrácen a slouží potřebám Kinského lesní zprávy.
 hasičská zbrojnice
310.0 m. n.m.
technická památka, chátrající, nepřístupno, Pardubický kraj, Vraclav
Hasičská zbrojnice v západní části obce Vraclav. Z kamene zděná neomítaná prostá budova s polovalbovou taškovou střechou. Od r. 2003 vedena jako kulturní památka. Její historie sahá nejpozději do 30. let 19. století.
 Helvíkovice
398.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj
Lovecký zámeček byl postaven v 1. pol. 19. století. Později sloužil jako myslivna a v současnosti jde o obytnou stavbu v soukromém vlastnictví.
 Hernychova vila
340.0 m. n.m.
Městské muzeum
ostatní - palác, dům, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Ústí nad Orlicí
Secesní vila vybudována v letech 1906-1907 pro textilního průmyslníka Floriána Hernycha podle plánů ateliéru Matěje Blechy. Po 2. světové válce znárodněna a využita jako sídlo umělecké školy. Restituenti po r. 1989 nemohli stavbu udržovat, přešla na město a upravena na sídlo muzea.
 Hlavačov
325.0 m. n.m.
Choceňský hrad, Zebín
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Choceň
Hlavačov je považován za nejstarší z choceňských panských sídel. Kdo ho založil, se neví, jediná zmínka o něm je z roku 1338, kdy jej dobyl a zbořil kralevic Karel. Byl zbudován ve dvou stavebních fázích, dnes pouze příkopy a valy.
 Hoděčín
289.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Královéhradecký kraj, Hoděčín
Renesanční tvrz v Hoděčín byla postavena po r. 1541 Janem Lickem z Rýzmburka. Za Jaroslava ze Šternberka v l. 1860-74 přestavěna na klasicistní zámek.
 Horní Jelení
300.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, zachovalý, nepřístupno, Pardubický kraj, Horní Jelení
Původně zde stál gotický hrad, jenž v 16. století zpustl a byl nahrazen tvrzí zbořenou až r. 1817. V r. 1867 nechal na jejím místě hraběcí rod Bubnů postavit zámek, který sloužil hospodářské správě jelenských statků.
 Horní Libchavy
348.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, v návštěvních hodinách, Pardubický kraj, Horní Libchavy
Tvrz postavil po r. 1588 Albrecht z Bubna. Tvrz se prvně zmiňuje r. 1611 při postoupení Horních Libchav Janovi z Bubna. Tvrz ztratila význam jako sídlo a koncem 17. stol. byla upravena na byty a sýpku. V 1. pol. 20 stol. zde byla škola, později se stala sídlem OÚ. Rekonstrukce koncem 20. stol.
 Hrádek
410.0 m. n.m.
Katrštejn
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Pardubický kraj, Hrádek
Zaniklá tvrz, o níž chybějí jakékoliv písemné prameny pravděpodobně vznikla na přelomu 13.–14. století. Pouze v 15. století písemné prameny dvakrát zmiňují místo s názvem Hrádek (louky, pustiny). Lze se tedy domnívat, že v tu dobu již byla tvrz zaniklá.
 Hrádek u Lanšperka
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Pardubický kraj, Lanšperk
Stopy hrádku na ostrohu Tiché Orlice a jejího levobřežního bezejmenného přítoku. Dle archeologických nálezů datovaného do třetí třetiny 13. sto. a počátku 14. stol. Nejpravděpodobnější variantou je, že jde o strážní stanoviště nad přechodem přes řeku. Byl předchůdcem a chvíli současníkem Lanšperku.