Turistické cíle v okolí obce Hoděčín

Zaniklý hrad zmiňovaný poprvé roku 1279. Přestal být využíván pravděpodobně během husitských válek nebo při vpádu uherských vojsk v roce 1470. V průběhu 16. století zpustl a zanikl docela. Hrad byl chráněn ze tří stran řekou Orlice a vodním příkopem, ale jeho přesnou polohu se nepodařilo určit.

Bývalý lovecký zámek je nepřístupný, v současné době opuštěný, začíná chátrat. Byl postaven na přelomu 17. a 18. století hrabětem Jeronýmem Colloredo.

Libštejnští z Kolovrat v l.1816-1820 přestavěli renesanční panský dům na empírový zámeček, patrový, podélný, se středním rizalitem s trojúhelným štítem. Posledním majitelům Salm-Salmům po r.1945 zkonfiskován. V r.1957 a po r. 1980 provedeny úpravy.

Sousoší „Bylo nás pět“ z roku 2003 je věnováno hlavním postavám stejnojmenného humoristického románu Karla Poláčka, který se odehrává v jeho rodném Rychnově nad Kněžnou.

Renesanční zámek vybudovaný v letech 1588-1615 na místě původní tvrze. V 19. století novogoticky přestaven. Ve 20.stol. honosná pseudogotická fasáda odstraněna. Zámek se tak vrátil k původnímu renesančnímu stylu. V 19. stol. založen anglický park.

František Antonín Libštejnský z Kolovrat v r.1822 – 1825 renesanční tvrz přestavěl na empírový zámek. Kolovratové jej vlastnili do r. 1945. Pak zde byl Ústav sociální péče o mládež. V restituci po r. 1990 byl vrácen původním majitelům.

Lichoběžný pahorek jádra a mohutný příkop vodní tvrze Koldů ze Žampachu. Tvrz postavena v polovině 14. st., v 15. století sídlem kališníka a odbojníka Jana ml. Koldy ze Žampachu. Po dobytí vojsky poděbradské jednoty r. 1457 již nebyla obnovena.

Téměř zaniklý hrad Chábory založený kolonizační činností pány z Dobrušky snad v 13. století. Dochované písemné prameny jej zmiňují až roku 1571 již jako pustý. Hrad byl téměř celý stráven lomem.

Výrazné tvrziště uprostřed lesa se v písemnostech připomíná pouze v roce 1544 jako pustá tvrz, kdy se vsí patřila pod panství Borohrádek, tehdy v držení Jana Licka z Rýzmburka. Tvrz tvořila asi obdélná věž obehnaná palisádou, příkopem a valem.

Renesanční zámek postavil v l. 1585–90 Mikuláš st. z Bubna, zřejmě na místě gotické tvrze. Kolem r. 1630 za Jindřicha Jana z Bubna stavebně upraven, znovu v l. 1670–90 v raně barokním stylu Františkem Adamem z Bubna. Oprava zámku r. 1886 a v l. 1958-60. S výjimkou obd. totality patřil rodu z Bubna.

Sporé zbytky tvrze. V pramenech není uvedena, pouze v přídomku rodu z Orla a Dřele (1439-1480). Krátce poté opuštěna či vyhořela. Zříceniny zničeny hledači pokladů v 19. stol. Dochována zeď obytné stavby a terénní nerovnosti po ostatních stavbách.

Původně barokní dům č. p. 134 byl spolu se sousedním domem 208 přestavěn v klasicistním stylu. Společným znakem obou objektů jsou výrazné atiky, imitující II. patro. Dům náleží Sokolu, což se projevilo v jeho názvu i doplňcích výzdoby průčelí.