Turistické cíle v okolí obce Nepřívěc

Zřícenina původně vyhlídkové novogotické věže postavené v roce 1862 knížecím stavitelem Pruvotem. Jméno získala podle křestního jména jednoho z knížat Rohanů.

Boží muka ve formě kříže, osazeného na hranolovém podstavci, zdobeném reliéfy svatých na bocích, stála proti vjezdu do Vesce ze silnice ze Sobotky. Po četných opravách byl kamenný kříž nahrazen železným a v polovině 90. let 20. století muka přenesena do bezpečnější polohy jihozápadně od křižovatky.

Nevýrazná zřícenina hradu založeného v polovině 13. století Načeratem Hronovicem. Zpustl během poslední třetiny 15. století, od roku 1500 je již uváděn jako pustý. Zbytky hradu byly silně poničeny během prusko-rakouské války r. 1866 a později těžbou pískovce.

Hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství a zpustl. Dnes ve zříceninách.

Původní barokní zámek byl postaven v roce 1650. Roku 1782 byl přeměněn na hostinec a takto sloužil až do r. 1952. Po mnoha přestavbách není budova nijak architektonicky zajímavá a už bývalé panské sídlo nepřipomíná.

Rozhledna zvaná Milohlídka z roku 1843. V roce 1885 vznikl v jejím okolí park. Tehdy také zbudována opěrná zeď, která chrání věž i náštěvníky před zřícením do lomu.

Hradiště s mohutnými valy u vsi Češova má rozlohu téměř 40 ha a složité opevnění s impozantními valy, které se zachovaly až do výše 12 m. Při základně jsou až 50 m široké a chrání je až 5 m hluboký příkop. Nebylo dosud důkladně zkoumáno. Pro teorii, že jde o keltské oppidum, svědčí některé nálezy.

Pozůstatky zaniklé tvrze ve sklepě bývalé fary. Je zde portál s erbem Mikuláše Kuleho z Chotče, který tvrz r. 1562 postavil. Do r. 1592 byla v držení místních vladyků, r. 1644 koupena Pavlány a r. 1750 přestavěna na barokní zámeček. Od r. 1789 farní budovou. V 19. stol. přestavěna do dnešní podoby.

Pseudorenesanční jednopatrový, dvoukřídlý zámek s dvoupatrovou okrouhlou věží postavený roku 1875. V zámku kaple Božského srdce Páně.

Barokní stavba děkanství vybudována spolu s kostelem r. 1705 Filipem Spannbruckerem. Restaurována v letech 1803–1804. V přízemí patrové budovy jsou místnosti klenuté valeně. V patře na západní straně se nachází sál s malovaným stropem z r. 1869. Budova děkanství slouží stále svému původnímu účelu.

Gotická tvrz přestavěná renesančně a pak na pozdně barokní zámek Jana Kristiána Clam-Gallase. Donedávna zvláštní škola, poté soukromým vlastníkem rekonstruován a zpřístupněn. Anglický park se vzácnými dřevinami a sochařskými díly. Pamětní desky s erby z 16. a 19.stol.

První zmínka o vsi je z roku 1294, kdy se uvádí Aldík z Drahoraze. V roce 1318 Sulek z Drahoraze. V roce 1361 vlastní ves Zdeněk ze Střevače. V letech 1434 až 1437 se uvádí Zdeněk z Kopidlna a Drahoraze. V druhé pol. 15. stol. připojena ke Kopidlnu. Pravděpodobně nedlouho poté panské sídlo zaniká.