Původní gotický kostel z roku 1357 přestavěn barokně v l. 1783–87. Po požáru r. 1843 upraven pseudogoticky. Poslední opravy na přelomu 20. a 21. století.
Gotický kostel sv. Mikuláše doložen od r. 1350, z renesanční přestavby pochází západní štít a gotickorenesanční krov. Barokní a klasicistní úpravy. Zásadní oprava zahájena v letech 2000-2012. Stopy po sousední gotické tvrzi zanikly při výstavbě nových objektů.
Barokní kostel sv. Mikuláše Tolentinského z r. 1733 nahradil zbořenou středověkou stavbu. Po požáru z r. 1835 opraven empírově a pseudobyzantsky v letech 1839-1840. Restaurován r. 1883. Zařízení trojlodní stavby pochází vesměs z 2. poloviny 19. stol. Kostel slouží jako farní.
Předpokládaný starší kostel nahradila po pol. 14. stol. gotická novostavba, z ní dochován presbytář a část zdiva lodi, při opravě r. 1809 kostel prodloužen. V letech 1695-98 k severní zdi přistavěn Boží hrob podle jeruzalémského vzoru. V rohu hřbitova dřevěná zvonice z r. 1893, kopie starší stavby.
Kostel ve Žlunicích je gotická cihlová stavba a vznikl patrně ve 2. čtvrtině 14. století. V letech 1701–1704 byl prodloužen západním směrem a byla také přistavěna věž a boční kaple, r. 1728 pak druhá boční kaple. Dnešní podoba pochází z poslední opravy provedené v letech 1984-1987.
Barokní jednolodní kostel sv. Petra a Pavla postavený na základech předchozího kostela jičínskými jezuity v roce 1721, umístěný na vyvýšeném místě obklopený nevelkým hřbitovem.
Barokní kostel sv. Petra a Pavla pochází z r. 1355, kdy zde stál původní gotický kostelík. Současnou podobu získal v l.1728-1729. Je to jednolodní kostel barokního slohu s hranolovou věží s bání. V roce 2001 zde bylo umístěno 14 deskových obrazů křížové cesty od Vladimíra Komárka.
Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.
Gotický kostel s obdélnou plochostropou lodí a polygonálním presbytářem zaklenutým žebrovou klenbou před pol. 14. st. postavili Straníkové z Kopidlna. Před koncem 15.st. přistavěna sakristie Zařízení barokní (c1700), dva italizující obrazy z 1. pol. 18. st. U kostela dřevěná hranolová zvonice.
Původně jednolodní gotický kostel s polygonálním závěrem, připomínaný poprvé 1352, byl výrazně přestavěn roku 1610. Roku 1874 prodloužen, opatřen věží v ose západního průčelí a slohově sjednocen ve formách novogotiky. Obklopen bývalým hřbitovem s kamennou ohradní zdí.
Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.
