Turistické cíle v okolí obce Stradouň

Filiální kostel sv. Anny ve Smrčku je gotického původu z doby před r. 1349. Z té doby pochází presbytář, loď a exteriér upraveny barokně v 17. stol. Trojkřídlý oltář s obrazem sv. Anny pochází z r. 1669. V současnosti bez pravidelných bohoslužeb.

Kostel založen r.1397. Gotická dřevěná pětiboká zvonice končí osmihranným jehlanem je celá pokrytá šindelem. Barokní dřevěný most, postavený r.1721 je tvořen na každé straně 8 oblouky, ve spodní části zdoben bedněním a při vstupu vraty.

Původně gotický kostel snad ze 13. stol. prvně doložen v letech 1349-1350, barokně přestavěn po r. 1652 a regotizován Františkem Schmoranzem v letech 1881-1883. Fara zanikla za husitských válek, od r. 1677 kostel filiální ve farnosti Žumberk. Bohoslužby se konají jen příležitostně.

Starobylý kostel sv. Havla gotického původu z počátku 14. stol. na místě starší stavby. Loď a věž má renesanční zdivo, barokně upravován v 18. stol. Farní kostel s pravidelnými bohoslužbami, které zajišťuje farnost Chrast u Chrudimi.

Farní kostel se připomíná r. 1350. R. 1744 zbořen a nákladem hraběnky Kinské postaven nový barokní kostel – jednolodní neorientovaná stavba s hranolovou věží v průčelí, půlkruhem zakončeným závěrem se sakristií a oratoří po stranách. R. 1856 vyhořel, obnoven r. 1858. Mobiliář převážně rokokový.

Barokní kostel sv. Jakuba Většího postaven v letech 1723-1725 jako náhrada zbořené gotické stavby doložené r. 1350, stavebník kníže Jan Trautson. Dvě plánované věže nerealizovány, na zvonici a hřbitovní bránu upravena starší věž. Areál po r. 1750 doplněn o faru a křížovou cestu. Opravován r. 1880.

Kostel pochází z doby kolem roku 1547. Jednolodní stavba s presbytářem trojboce ukončeným a se dvěma barokními bočními kaplemi po stranách lodi. Nad presbytářem osmiboký sanktusník s lucernou. Střecha věže je jehlancová. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně románský kostel, přestavěný nejprve goticky, po požáru r. 1692 barokně. Koncem 19. století zcela přestavěn neoslohově. Před hřbitovem, obklopujícím kostel, kříž z r. 1857 s reliéfy sv. Maří Magdaleny, Zmrtvýchvstání a sv. Petra.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Jednolodní orientovaný kostel z 2. čtvrtiny 14. stol., s odsazeným polygonálním závěrem a hranolovou věží v průčelí. Přestavba poč. 17. stol., další úpravy v pol. 18. stol. a r. 1899. Oltář z 2. pol. 17. stol. Archa z konce 16. století umístěna v Národním muzeu v Praze. Kostel obklopen hřbitovem.

Barokní jednolodní obdélná budova kostela bez věže z l. 1722–1723. Omítaná stavba spočívá na soklu z hrubě osekaných pískovcových desek. Presbytář čtvercový s okosenými rohy. Příklad typu venkovského pozdně barokního bezvěžového kostela. Kostel zapsán do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původně raně gotický kostel z konce 13. století na návrší v centru obce Svatý Jiří. Barokní přestavba 1757, další úpravy 1823–24, 1899–1900. Celkový vzhled silně zjednodušený. Obklopen funkčním hřbitovem oblého tvaru.