Turistické cíle v okolí obce Vejvanovice

Oválné tvrziště na poloostrově rybníčku na východním konci obce. Tvrz byla zmíněna v 15. století. Po této tvrzi se psal i sirotčí velitel Jan Talafús z Ostrova. Tvrz zchátrala po připojení k sousednímu panství v 16.století.

Barokní dům z 18.stol. vybudován na místě starší stavby, sloužící úředníkům panství Rychmburk. Dnes veden jako bytový dům, součást Městské památkové zóny, kult. památka.

Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.

Městská památková rezervace vyhlášená roku 1964 chrání území středověkého hrazeného města, renesanční bastionové pevnosti se zámkem a nejbližšího okolí. Ochranná zóna, vyhlášená o 20 let později, zahrnuje širší centrum města s řadou pozoruhodných objektů 19. a 20. století.

Zbytky tvrze rytířů z Pěšic. Na poč. 15. st. za loupeživého rytíře Ješíka z Popovce dobyta hotovostí litomyšl. biskupa. Po několika letech sporů připojena ke košumberskému panství. Dochován pahorek jádra se stopami dvou budov a čelní příkop.

Pivovar nechal postavit majitel panství a blízkého hradu Diviš Slavata, pivo se zde vařilo od r. 1556, naposledy v r. 1949. V době mezi světovými válkami se zde vařilo pivo již jen v létě. Od r. 1999 noví majitelé pivovaru, zahájena rekonstrukce. R. 2003 krajem přidělen grant na opravu místa.

Pozůstatek budov bývalého biskupského pivovaru - pivovar a sladovna. V jádru ze 16. století, mladší stavební úpravy datovány r. 1864. Pivovar upraven částečně na obytnou budovu (zachován mohutný sklep nejpozději ze 16. stol.), sladovna bez využití (s fragmenty kamenických článků z býv. kláštera).

Pohránovský rybník je pozůstatkem původní pernštejnské rybniční soustavy, který byl poprvé zmíněn k roku 1496, aby byl koncem 50. let 19. století zmenšen kvůli výstavbě železnice, v roce 1865 vysušen a k jeho obnově došlo až roku 1888.

Pomník z r. 1960, v r. 2000 obnovený pietní deskou, připomíná největší železniční neštěstí v dějinách Československa. Dne 14.11.1960 kus od stanice Stéblová na trati Pardubice–Hradec Králové došlo k čelní srážce dvou osobních vlaků s následným požárem. Zahynulo 118 lidí.

Terénní náznaky dvojdílného tvrziště ze 14. století se dvěma trojúhelníkovými pahorky na ostrohu nad hlubokým údolím na severovýchodním okraji obce. Část tvrze hospodářsky využívána.

Za Talacků z Ještětic v r.1699 se prvně uvádí panský dům, znamená to, že původní tvrz byla přestavěna v barokní zámek. V r.1872 Jan Keller přestavěl v pseudorenesančním slohu. V r.1945 upraven pro chrudimskou nemocnici. Nyní Dětský domov se školou.

Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.