Turistické cíle v okolí obce Vejvanovice

Již k r. 1318 se připomíná Vlacheň z Kozojed, další držitelé však známe až z 15. stol. Na počátku 16.stol. byly kozojedy připojeny k Morašickému zboží, tvrz se připomíná v r. 1544 jako pustá.

Nevýrazné, postupně mizející tvrziště při východním okraji osady Lány na Důlku. Tvrz postavena zřejmě v průběhu 14. století, později v majetku města Chrudim. Zpustla zřejmě po připojení k Pardubicím.

Rondokubistická stavba architekta Pavla Janáka z let 1921–3 doplněná kolumbariem od Karla Řepy z roku 1935 a technologickou přístavbou z 90. let 20. století v západní, novější části pardubického městského hřbitova.

Klasicistní pískovcový krucifix. Čtvercový pozemek je ohrazen plůtkem. Dřík nese kříž s drobnou sochou Ukřižovaného. Podstavec opatřen reliéfem P. Marie Bolestné. Na zadní straně vyryt nápis. Kvalitní a hodnotná umělecko-řemeslná práce. Státem chráněná památka od r. 2005.

Boží muka v pozdně barokním stavebním stylu byla postavena r. 1800, patrně v souvislosti s tehdy probíhající válkou s revoluční Francií, kterou zmiňuje nápis na mukách. Po r. 1945 stavba neudržovaná chátrala, r. 2006 však byla odborně opravena a r. 2009 za ní byla postavena zvonička.

Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.

Lázeňský pavilon v kubistickém stylu, postavený 1911–13, jedna z prvních realisací architekta Josefa Gočára. Roku 1926 zřízeno mansardové patro, v průběhu 20. století obestavěn dalšími lázeňskými budovami. Dnes knihovna a lázeňský ubytovací dům.

Nevelký patrový barokní zámek z 18. století, jenž byl vystaven jako správní místo místních pyritových dolů. Dnes jsou v zámku byty, knihovna, městský úřad a expozice těžby v Lukavici.

Malý akvadukt byl vybudován na Dvakačovickém kanálu r. 1898. Je dlouhý cca 6 m, široký 3 m a svádí odpad Barevna do Malokolodějského odpadu pod Dvakač. kanálem. Ten je součástí pardubické rybniční soustavy, vybudované na přel. 15. a 16. stol. Zvláštností akvaduktu je stavidlo na jeho boku.

Tvrz poprvé připomíná v roce 1626, kdy byla v majetku vdovy Anny po Janu Bohušínském z Božejova. Kolem roku 1725 za Marie Terezie z Vernieru, rozené Strakové z Nedabylic, byla tvrz upravena do dnešní podoby zámku. Při zámku veřejně přístupný park.

Pozůstatky opevnění poddanského městečka, přihrazeného k sousednímu hradu, pozdější raně renesanční pevnosti. Zachovnány úseky hlavní hradby, Příhrádek a zejména dominanta města, Zelená brána s předbraním.

Dochované kamenné opevnění středověkého městečka, které navazovalo na hrad Rychmburk. Hradby měly pět kruhových bašt, bránu a branku. Vznik městského opevnění započal kolem roku 1500.