Turistické cíle v okolí obce Podhradí

Nedaleko Vilémova stál od 12. st. benediktinský klášter. Po jeho zboření husity zůstal kostel P. Marie,později uváděný jako sv.Václava, do 18.st.Tehdy byl zbořen a na jeho místě postaven J. Karlem z Caretto-Milessima nový barokní jednolodní kostel. Z původní gotické stavby stojí pouze hranolová věž.

Kostel sv. Václava pochází asi z konce 13.st. V 16.st. rozšířena kostelní loď a překlenut presbytář. Kolem r.1800 k tehdy již filiálnímu kostelu přistavěna věž. Důkladná oprava kostela v r. 1885. V devadesátých letech 20.st. kostel opět opravován.

Již v druhé pol 13 st. zde stál románský kostel zasvěcený Narození Panny Marie, uváděný jako farní. První úpravy gotické, ale r.1702 připomínán jako velmi zpustlý. R.1753 barokně přestavěn do dnešní podoby a zasvěcen sv. Václavovi.

Na místě nynějšího kostela stával původní již v době gotiky. Úpravy stavby ke konci 17. století. Současný kostel sv. Václava postaven v roce 1821. Jednolodní stavba s pravoúhle ukončeným presbytářem a hranolovou věží. Roku 1959 kostel nově vysvěcen.

Raně gotický kostel sv. Václava z konce 13. stol. Postaven zásluhou drobovické komendy řádu německých rytířů, podstatně přestavěn v 19. stol. Dochován pův. presbytář a obvodové zdivo lodi. Nyní filiální kostel ve farnosti Žleby bez pravidelných bohoslužeb.

Venkovský kostel sv. Václava v Hrbokově prošel složitým stavebním vývojem. Původně gotický doložen r. 1350, upraven pozdně barokně a empírově, r. 1874 přistavěna věž, stavebně obnoven v letech 1920-1922 podle Boži Dvořáka. Pozoruhodná fresková výzdoba Vojmíra Vokolka z let 1958-1962.

Zchátralý gotický jednolodní kostel s trojbokým závěrem a osově umístěnou sakristií uprostřed nefunkčního hřbitova. Přestavěný renesančně, po požáru r. 1791 barokně. Ve hřbitovní zdi dřevěná osmiboká zvonice ze 17. století s hranol. nástavbou krytou šindelem. Na zdech kostela renesanční náhrobníky.

Pozdně barokní kostel sv. Václava byl postaven v letech 1788-1790 na místě lázeňské kaple stejného zasvěcení. Při kostele zřízena Josefem II. lokálie, povýšená r. 1858 na farnost. Od r. 2011 připojena k farnosti při děkanství v Heřmanově Městci.

Farní kostel sv. Vavřince v Seči je renesančního původu a byl dostavěn kolem r. 1620 za Karla Záruby z Hustiřan. Jeho loď je raně barokní. Zachován bez rušivých pozdějších úprav. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Pozdně barokní kostel sv. Vavřince pochází z let 1764–1768 (stavebník hrabě Jan Josef z Thunu) na místě staršího dřevěného kostela. Kolem kostela je hřbitov, márnice a barokní fara. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Gotický kostel z poč. 14. stol., přestavěný barokně a neoslohově (Fr. Schmoranz, 1878) s obdélnou lodí, čtvercovým trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží nad čtvercovou sakristií. Gotická klenba, portály, sedile a sanktuář, mobiliář barokní (kazatelna cca 1700) a novogotický (1893).