Turistické cíle v okolí obce Ochoz

Kostel byl postaven koncem 14. stol. a původně býval součástí rozsáhlého klášterního komplexu benediktinů. Klášter byl r. 1421 vypálen a zbořen chrudimskými přívrženci husitů. Kostel byl několikrát opravován, v l. 1851-1865 byl regotizován. Kolem kostela se rozkládá starý hřbitov.

Poutní kostel sv. Jana Křtitele pod mohutnou opukovou skálou v údolí potoka Žejbro nahradil r. 1696 zchátralou gotickou kapli zásluhou královéhradeckého biskupa Jana Františka Kryštofa z Talmberka. Nyní je ve farnosti Vrbatův Kostelec využíván jen příležitostně. Leží v katastru Skála u Chrasti.

Empírový kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1819. Novogotická hranolová věž s opěráky vystavěna r. 1868. Budova kostela spolu s přístavky sakristie s předsíní, oratoří a dvěma bočními oltáři tvoří v podstatě osmiúhelník. Kostelní zvony zrekvírovány během 2. svět. války, mobiliář novodobý.

Původní kostel byl postaven v 2. pol. 12. stol. v románském stylu. V pol. 14. stol. přestavěn goticky. V druhé pol. 17. st. pak při barokní přestavbě byla přistavěna věž. Hřbitov obepínající kostel byl zrušen v r. 1901.

Farní kostel sv. Jiljí opata pochází z konce 13. století. Od r. 1964 chráněn jako kulturní památka ČR. Původně postaven v gotickém slohu, r. 1740 po požáru přestavěn barokně. Po r. 1820 další stavební úpravy. Do současné podoby kostel včetně vnitřního zařízení restaurován r. 1913.

Kostel zasvěcený sv. Jiří, založený někdy před rokem 1349. Kostel je dvoulodní stavba s novogotickým oltářem z roku 1882. Dochovány dvě gotické nástěnné malby z poloviny 15. století.

Kostel založen nejspíše ve 2. pol. 14. stol., pozdně gotické kněžiště je ze 2. pol. 15. stol. a trojlodí, portály a kruchta z 1. pol. 16. stol. od J. Hanzara. Později opravován po požárech.

Renesanční kostel v kolonizační obci vilémovského kláštera z doby okolo r. 1600. Stojí na místě gotického kostela připomínaného r. 1450.

Pozdně klasicistní farní kostel sv. Máří Magdalény ve Včelákově z let 1844-1848 nahradil starší gotickou stavbu. Postaven na svahu kopce v dominantní poloze. Malířskou dekoraci provedl jako samouk farář Jan Kohel. Od r. 1958 kulturní památka ČR.

Barokní kostel, s obdélnou lodí, půlkruhem zakončeným závěrem a čtvercovou sakristií postaven se samostatnou zvonicí r. 1732 v místě snad románské svatyně. R. 1745 se zhroutila klenba lodi, r. 1771 kostel vyhořel. Poč. 20. st. přistavěna hranolová věž a zbořena zvonice. Skromný mobiliář barokní.

Barokní kostel sv. Markéty postavený na přelomu 17. a 18. století v místech zaniklého benediktinského kláštera – místa, kde vznikla největší kniha světa Codex Gigas – Ďáblova bible.

Gotický kostel z konce 13. století vypálen s celou obcí r. 1469 Uhry, obnoven až v baroku, kdy byly Slatiňany samostatným panstvím. Současná podoba pochází z novogotické přestavby v letech 1891-1892 podle plánů Františka Schmoranze, tehdy farní kostel rozšířen a spojen krytou chodbou se zámkem.