Turistické cíle v okolí obce Míčov

Nedaleko Vilémova stál od 12. st. benediktinský klášter. Po jeho zboření husity zůstal kostel P. Marie,později uváděný jako sv.Václava, do 18.st.Tehdy byl zbořen a na jeho místě postaven J. Karlem z Caretto-Milessima nový barokní jednolodní kostel. Z původní gotické stavby stojí pouze hranolová věž.

Pozdně barokní kostel sv. Václava byl postaven v letech 1788-1790 na místě lázeňské kaple stejného zasvěcení. Při kostele zřízena Josefem II. lokálie, povýšená r. 1858 na farnost. Od r. 2011 připojena k farnosti při děkanství v Heřmanově Městci.

Kostel sv. Václava pochází asi z konce 13.st. V 16.st. rozšířena kostelní loď a překlenut presbytář. Kolem r.1800 k tehdy již filiálnímu kostelu přistavěna věž. Důkladná oprava kostela v r. 1885. V devadesátých letech 20.st. kostel opět opravován.

Již v druhé pol 13 st. zde stál románský kostel zasvěcený Narození Panny Marie, uváděný jako farní. První úpravy gotické, ale r.1702 připomínán jako velmi zpustlý. R.1753 barokně přestavěn do dnešní podoby a zasvěcen sv. Václavovi.

Zchátralý gotický jednolodní kostel s trojbokým závěrem a osově umístěnou sakristií uprostřed nefunkčního hřbitova. Přestavěný renesančně, po požáru r. 1791 barokně. Ve hřbitovní zdi dřevěná osmiboká zvonice ze 17. století s hranol. nástavbou krytou šindelem. Na zdech kostela renesanční náhrobníky.

Kostel doložen již r. 1350, r. 1583 provedena přestavba. Interiér kostela z doby rokoka, na rokokovém hlavním oltáři kromě figurálních řezeb obraz sv. Václava (opraven r. 1853). Rokokové lavice s ornamentálními řezbami. Ve hřbitovní zdi zazděn fragment renesančního portálu kostela z r. 1583.

Kostel postaven kol. r 1270, poprvé zmiňován v r. 1352. Presbytář a sakristie zbytkem pův. gotické svatyně, loď a věž z barokní přestavby r. 1716. Klasicistní úprava kostela cca 1825. Nad hlavním vchodem erb Thunů a socha sv. Václava. Před kostelem hřbitovní brána se sochami sv. Rocha a Floriána.

Farní kostel sv. Vavřince v Seči je renesančního původu a byl dostavěn kolem r. 1620 za Karla Záruby z Hustiřan. Jeho loď je raně barokní. Zachován bez rušivých pozdějších úprav. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka ČR.

Rozlehlý chrám postavený uprostřed ronovského náměstí v letech 1847–57 na místě staršího, původně gotického kostela (před 1358) kolínským stavitelem Františkem Palečkem v barokních formách. Roku 1996 byla stavba stažena ocelovými pásy.

Pozdně barokní kostel sv. Vavřince pochází z let 1764–1768 (stavebník hrabě Jan Josef z Thunu) na místě staršího dřevěného kostela. Kolem kostela je hřbitov, márnice a barokní fara. K nejstarším památkám patřily dva zvony. Do současnosti se dochoval pouze jeden.

Gotický kostel z poč. 14. stol., přestavěný barokně a neoslohově (Fr. Schmoranz, 1878) s obdélnou lodí, čtvercovým trojboce zakončeným presbytářem a hranolovou věží nad čtvercovou sakristií. Gotická klenba, portály, sedile a sanktuář, mobiliář barokní (kazatelna cca 1700) a novogotický (1893).

Barokní kostel z 18. století na hraně svahu nad Chrudimkou, stojící pravděpodobně na základech starší stavby, od stavitele J. Fr. Schönfelda. U kostela zajímavá soudobá zvonice a fara.