Turistické cíle v okolí obce Chotělice

V druhé polovině 18. stol. František Ferdinand Kinský postavil na okraji vsi Vlkov nad Lesy lovecký zámeček. V roce 1895 byl zámeček změněn na myslivnu. Ve vlastnictví Kinských zůstal až do roku 1945. Nyní je v soukromém vlastnictví.

Vodárenská věž z r. 1542 nazývaná jako věž vodná, po r. 1602 prostě věž. Za Valdštejna byla znovu vystavěna. Ve 20. stol. užívána jako transformátor, od r. 1993 ve vlastnictví výtvarníka Petra Hebera jako Galerie Na Hrázi. od r. 2013 romantický hotel pro dva.

Původně barokní zámek založil před r. 1660 Jindřich Šlik. Kolem r. 1820 byl empírově upraven. V někdejší zámecké zahradě se zachovala zajímavá sala terrena a sýpky. Po r. 1989 byl zámek vrácen rodině Schliků.

Na místě starší tvrze byl r.1780 postaven pozdně barokní zámek. Průčelí je podélně rustikované s pravoúhlými okny. Uprostřed přízemí je portál s karyatidami dvou obrů nesoucích balkon.

Terénní zbytky tvrze ze 13. století. Ve 14. stol. patřila rytířům z Labouně, poté Valdštejnům, za husitských válek Krušinům z Lichtenburka. Tvrz zanikla požárem ve 2. pol. 15.století. Dochován okrouhlý pahorek jádra obklopený z větší části vodním příkopem.

Na výšině nad městem stála opevněná tvrz, středisko veselské větve Vartemberků až do r. 1438. Po r. 1745 tvrz přestavěna na barokní zámek. V r. 1835 vyhořel a Karlem Paarem upraven empírově. V r. 1950 začala jeho necitlivá adaptace na školu.

Anglický park o rozloze 7,68 ha má podobu z r. 1893 podle plánů Fr. Thomayera a je v péči zahradnické školy. Zámecký rybník, zvaný též Kníže, o nynější rozloze 25 ha je doložen na říčce Mrlině od r. 1564. Pozoruhodná je pětice přírodních sádek za jeho východním koncem.

Zámecký rybník v Kopidlně je rybník na říčce Mrlině, jenž vznikl původně nejspíše kvůli ochraně zdejší vodní tvrze, zmiňované již k roku 1314, i když tehdy vypadal úplně jinak. Velkou úpravou pak prošel zejména v 16. a 18. století a poté v souvislosti s úpravou zámeckého parku koncem 19. století.

Židovský hřbitov založen roku 1899, dochováno 27 náhobků z let 1906–1948. Při vchodu márnice zrekonstruovaná v roce 2003.

Rozložitá dřevěná zvonice z 80. let 19. stol. v severní zdi hřbitova nahradila starobylou zvonici, která stávala východně před hřbitovem a byla patrová. Na jejím místě stojí nyní stoletá lípa.

Hranolová dřevěná zvonice se štenýřovo-vzpěradlovou konstrukcí z roku 1942, postavena na místě staré zvonice zbořené ve 20. letech 20. století. Jsou v ní dva zvony od zvonaře Jakuba Ptáčka z let 1513 a 1535.

Jedna z nejstarších dochovaných roubených zvonic pochází z r. 1515. Je pokládána za příklad smíšené štenýřovo-vzpěradlové konstrukce. Novodobě poněkud znehodnocena oplechováním místo původní šindelové krytiny. Dva ze tří původních zvonů zrekvírovány během 1. světové války.