Turistické cíle v okolí obce Chotělice

Socha světce stojí na zatravněném ostrůvku Malého náměstí. Na třech osmibokých stupních podesty se zdvihá bohatě reliéfně zdobený a členěný sloupovitý podstavec, na jehož soklu je nápis s datováním: "AFS ANNO 1730". Na vrcholu podstavce je vztyčena pískovcová socha světce v klasickém ztvárnění.

Pískovcové sousoší stojí u spojovací chodby mezi kostelem sv. Jakuba Většího a zámkem. Na krycí desce jsou vztyčeny tři trojúhelné pilíře, kryté plochou deskou; mezi nimi kruhová mísa. Sloupy pak nesou klenbovitě vypouklý piedestal, na němž se na plintu z vytesaných oblak nachází sousoší N. Trojice.

Barokní sousoší Panny Marie se sv. Josefem a Janem Nepomuckým z r. 1720 na Hilmarově náměstí v Kopidlně je považováno za dílo kosmonoského sochaře Martina Ignáce Jelínka. Opravováno r. 1881 Antonínem Suchardou.

Budova bývalé radnice byla vystavěna r. 1875. Byla opravována v letech 1921, 1929 a 1969. V r. 1929 byl do štítu umístěn znak města Kopidlna. Nyní v budově sídlí knihovna a kino, v přízemí pak restaurace a obchod. Městský úřad přestěhován do menší budovy v sousedství.

Terénní náznaky tvrziště v jz. části obce. První zmínky o ní jsou z konce 14. století. Od poloviny 17. století chátrá. Zanikla v polovině 19. století, kdy jí začali obyvatelé obce rozebírat.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zal. r. 1520 za městskými hradbami, rozšířen r. 1735. Na ploše 5364 m2 je přes 1480 převážně pískovcových náhrobků s nápisy a reliéfními symboly, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, několik tumb.

Prokop Kern r.1800 přestavěl vrchnostenský dům na klasicistní zámek. R.1838 František Arnošt Harrach jnechal zvýšit o jedno poschodí. R.1935 J. Fišer zámek opravil a zase snížil o jedno poschodí. Od r.1945 až dones vlastní zámek obec Stračov.

Terénní pozůstatky vodní tvrze z 15. století, založené pravděpodobně Jiříkem ze Strakotína v 15. století a zaniklá ve 16.století. Tvrziště je uprostřed poškozeno jakýmsi úvozem nejasného původu a nachází se v jižní části obce u bezejmenného rybníka.

Objekt sušárny čekanky, jeden z posledních dochovaných v původní podobě z r. 1912, stojí na okraji Bydžovské Lhotky. Je ojedinělou technickou památkou, i když provoz v něm již byl ukončen.

Synagoga z let 1893–1894, přestavěna roku 1947 na modlitebnu Církve československé husitské.

Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.

Mimořádně čistá ukázka drobné klasicistní synagogy s vnějším krytým schodištěm na ženskou galerii. Byla postavena v letech 1781 - 1784, empírově upravena po požáru roku 1840.