Turistické cíle v okolí obce Chotělice

Terénní náznaky tvrziště v jz. části obce. První zmínky o ní jsou z konce 14. století. Od poloviny 17. století chátrá. Zanikla v polovině 19. století, kdy jí začali obyvatelé obce rozebírat.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zal. r. 1520 za městskými hradbami, rozšířen r. 1735. Na ploše 5364 m2 je přes 1480 převážně pískovcových náhrobků s nápisy a reliéfními symboly, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, několik tumb.

Prokop Kern r.1800 přestavěl vrchnostenský dům na klasicistní zámek. R.1838 František Arnošt Harrach jnechal zvýšit o jedno poschodí. R.1935 J. Fišer zámek opravil a zase snížil o jedno poschodí. Od r.1945 až dones vlastní zámek obec Stračov.

Terénní pozůstatky vodní tvrze z 15. století, založené pravděpodobně Jiříkem ze Strakotína v 15. století a zaniklá ve 16.století. Tvrziště je uprostřed poškozeno jakýmsi úvozem nejasného původu a nachází se v jižní části obce u bezejmenného rybníka.

Objekt sušárny čekanky, jeden z posledních dochovaných v původní podobě z r. 1912, stojí na okraji Bydžovské Lhotky. Je ojedinělou technickou památkou, i když provoz v něm již byl ukončen.

Synagoga z let 1893–1894, přestavěna roku 1947 na modlitebnu Církve československé husitské.

Synagoga je jedním z mála dochovaných pozůstatků židovské čtvrti, zničené požárem r. 1901. Zmiňována roku 1568, roku 1719 vystavěná jako zděná. Původnímu účelu sloužila do druhé světové války. Po válce byla upravena na modlitebnu Českobratrské církve evangelické, které slouží dodnes.

Mimořádně čistá ukázka drobné klasicistní synagogy s vnějším krytým schodištěm na ženskou galerii. Byla postavena v letech 1781 - 1784, empírově upravena po požáru roku 1840.

Jedná se o vodní plochu, jejíž počátky můžeme hledat až ve 2. polovině 15. století, a tudíž se jedná o jeden z pozůstatků původní chlumecké rybniční soustavy, přičemž je též vyhledávanou ornitologickou lokalitou, kde byla zaznamenána pozorování různých raritních ptačích druhů.

Zámek přestavěn z tvrze jičínskými jezuity na přelomu 17. a 18. století. Tvrz se poprvé připomínaná v r. 1368 jako majetek Čéče z Tuře. Původní tvrz zpustla za držení Berků z Dubé v l. 1529 – 1542. V r. 1542 ji koupil Albrecht mladší z Valdštejna.

Strážní věž (56 m) je pozůstatkem městských hradeb. Byla postavena na místě starší brány ze 14. stol. Postavena v l. 1568–1578. Nese znak Trčků z Lípy s letopočtem 1568. Po požáru r. 1589 byla zvýšena o třetí patro s bytem věžného a ochozem. Dnes se zde pořádají výstavy, divadelní představení atp.

Zřícenina královského hradu. Založen před rokem 1316, kdy byl hrad Půtovi z Frýdlantu zastaven Janem Lucemburským. Před rokem 1500 pozdně goticky přestavěn, další úpravy v polovině 16. století. Roku 1658 pobořen. Zřícenina poškozena lomy, rozebírána na materiál.