Turistické cíle v okolí obce Lučice

Kostel sv. Matouše v Záhornici gotického původu prvně připomínán r. 1357. V 18. stol. barokně upraven a vybaven zařízením. Ve zdi starého hřbitova empírová zděná zvonice z r. 1840, která nahradila dřevěnou, zbořenou pro zchátralost r. 1824.

Kostel sv. Michaela archanděla gotického původu ze 14. stol. je jediným pozůstatkem vsi Lepějovice, která zanikla zčásti při budování rybníků v 16. stol. a definitivně při parcelaci dvorů na choltickém panství v 18. stol. Kostel na hřbitově přestavěný r. 1819 a opravený r. 1889 se nyní nevyužívá.

Kostel svěcen 1267, 1295 připomínán jako farní. Roku 1740 výrazně obnoven K. I. Dientzenhoferem ve stylu barokní gotiky, 21 let nato vyhořel. Horní patro a helmice věže 1871, poslední oprava s novogotickými zásahy 1905. V posledních desetiletích nevyužit.

Farní kostel sv. Petra a Pavla gotického původu doložen od 14. stol. Při barokní přestavbě r. 1768 zachovány některé gotické části. Vnitřní vybavení převážně z 18. stol., varhany z r. 1847.

Novorománský kostel postavený v letech 1873–1874 stojí na místě původního, dřevěného kostelíka ze 17. stol., který měl rovný trámový strop a oblou apsidu. Původní zařízení bylo přeneseno do kostela nového. Kostel má 4 zvony. Kostelní věž, vysoká 46 m, je dominantou okolí.

Pozdně barokní kostel v Kněžicích vznikl v letech 1769-1780 nákladem hraběte Kamila Colloreda na místě starší dřevěné stavby. Stavitelem byl nejspíše František Kermer. Na vnitřní výzdobě se podíleli malíři Josef Kramolín a František Krátký. Dnes filiální kostel farnosti Městec Králové.

Románský vlastnický kostel z doby kolem roku 1200, jižně od něj stávalo šlechtické sídlo, později přesunuté na dodnes dochované tvrziště asi 100 m od kostela. Barokní přístavba jižní lodi, oprava 1926–7 a v 90. letech 20. století.

Kostel sv. Prokopa románského původu z doby kolem r. 1200 později přestavován goticky, renesančně i barokně. Důkladně opraven také r. 1938. Průčelní věž ze 16. stol. nahradila dvě původní menší, postranní věže. Zařízení převážně rokokové. Nyní filiální kostel bez pravidelných bohoslužeb.

Pův. dřevěný kostel z 13. stol., po r. 1347 přestavěn na kamenný Petrem z Rožmberka. Barokně upraven r. 1712, přestavěn po požáru r. 1830. Vybavení je novobarokní, z třetiny 19. stol. Z kostela pochází pozdně gotická Žiželická monstrance z r. 1510.

Románský kostel, přestavěný barokně, původně součást panského dvorce. V Čechách je výjimečný svou bohatou výzdobou. Kostel je dlouhodobě v rekonstrukci.

Nynější kostel sv. Václava a Barbory vznikl původně v letech 1748-1749 jako barokní zámecká kaple, zasvěcená sv. Barboře. Ta byla v letech 1903-1904 zásadně obnovena a upravena na farní kostel, který byl nově zasvěcen sv. Václavu. V současnosti církev používá zasvěcení oběma světcům.

Dřevěný kostel vybudován r. 1686 neobvyklou technikou z tzv. trhanic, silných desek získaných podélným štípáním kmenů a zasvěcen sv. Václavu a Stanislavovi. Počátkem 19. stol. omítnut. Zařízení převážně barokní. Sousední dřevěná zvonice z r. 1689 se třemi starými zvony.