Turistické cíle v okolí obce Chlumec nad Cidlinou

Gotický kostel v Nechanicích doložen již v 1. pol. 13. stol., barokně přestavěn v letech 1690-1692. Po požáru r. 1827 obnoven empírově r. 1833. Nové zvony odlity r. 1866. Farní kostel restaurován r. 1887, báň věže obnovena r. 1894. Pod kostelem hrobka rodu Schaffgotschů.

Krásná barokní stavba mariánského kostela v Petrovicích pochází z let 1724-1737 a nahradila gotický dřevěný kostelík ze 14. stol. a pozdější barokní kapli. Vybavení vesměs z 18. stol. V současnosti (2017) stavba staticky narušena a zajištěna oplocením.

Pseudogotický kostel, nahradil středověký kostel téhož zasvěcení, zmiňovaný r. 1357. Zničen požárem r. 1670, poté postaven ve stylu raného baroka. V l. 1859–64, Josefem Míčou přestavěn pseudogoticky. Ve 20. století zchátral, nedávno zahájena obnova.

Jednolodní kostel z l. 1716–18 na místě gotického kostela uváděného r. 1386 a zbořeného r. 1716. Věž přistavěna r. 1770. Kostel obnoven v r. 1870 a naposledy opraven r. 1998.

Gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele na hřbitově ve Vlkově nad Lesy pochází patrně z 1. pol. 14. stol. Opravován a barokizován r. 1768, významně upraven novogoticky r. 1857. Zařízení zčásti rokokové, jinak převážně pseudoslohové. Nyní filiální kostel ve farnosti Nový Bydžov.

Kostel na někdejším morovém hřbitově postaven v letech 1682–1684. Ambit postaven r. 1776, poslední úprava r. 1881 (Fr. Schmoranz). Dnes hlavní přeloučský hřbitov, několikrát rozšířený. Kostel slouží pro pohřební obřady, jinak nepřístupný.

Kostel tvoří dominantu obce. V obci byl gotický kostel již ve 14. stol., který byl zbořen. Ke konci 19. stol. byl na jeho místě postaven nynější kostel Nejsvětější Trojice. Jedná se o pseudogotickou jednolodní stavbu obdélníkového tvaru s hranolovou věží na západním průčelí.

Renesanční kostel z doby před rokem 1597, postaven nákladem Žofie Klusákové z Nečtin, barokně byl upravený v 1. čtvrtině 18. století, dnešní podoba po úpravách v 19. století.

Původně hřbitovní luteránský kostel z let 1601–20 byl barokně přestavěn v l. 1717–18 dle plánů arch. M. Rosiho. Kostel je jednolodní stavba, v západním průčelí dvě barok. věže. Vybavení kostela je barokní, hlavní oltář s barok. malbami je z 1. čtvrtiny 18. století. Hřbitov byl později zrušen.

Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně v Prasku je novogotická stavba z let 1898-1900, dříve označovaná za kapli. Slouží jako filiální v novobydžovské farnosti a konají se zde pravidelné bohoslužby.

Původně barokní kaple z roku 1724, kolem 1786 zřízen hřbitov. Zrušena 1806, poté vojenské skladiště. Obnova a rozšíření na kostel nákladem zdejšího koželuha J. Harrera 1815 (směl si zde zřídit rodinnou hrobku). Opravy 1857 a 2009. Hřbitov rozšířen 1878.

Hřbitovní novogotický kostel Panny Marie Sedmibolestné z let 1898-1901 projektoval proslulý puristický architekt Josef Mocker. Na jeho výzdobě se podíleli především místní umělci a řemeslníci, z pražských pak zejména arch. Arnošt Živný a sochaři Čeněk Vosmík a Štěpán Zálešák.