Turistické cíle v okolí obce Chlumec nad Cidlinou

Tvrziště samostatné obce (zmínky už ve 2. pol. 12. stol.) leží v lese kousek od kostela sv. Michaela archanděla nedaleko Valů u Přelouče, ke kterým byla obec nakonec připojena. Poč. 15. stol. zmínky o místním vladyckém rodu.

Vodní tvrziště ve vsi, na ostrůvku uprostřed rybníka. Jediný známý majitel je Mikeš Pertold z Libně (uváděný 1452-61). Dochovalo se vlastní tvrziště na ostrůvku, kde jde předpokládat jedinou věžovou stavbu a na severovýchodě val, který chránil břeh.

Bývalý klášter a již zaniklá loretánská kaple z let 1719-1740 byly postaveny podle plánů Františka Maxmiliána Kaňky.

Patrné tvrziště ze 14. stol. východně od obce u rybníku Beran, který sloužil k obraně. V r.1377 se připomíná Zdeněk Lukovec z Mlékosrb, v letech 1432-1445 Pavel z Lukové. V letech 1472-1486 Havel ze Záchrašťan, k nimž je připojena. V r. 1528 je prodána Pernštejnům, připojením k Chlumci zaniká.

Mariánský sloup je pozdně barokní dílo z r. 1768. Na odstupněném základu spočívá mohutný odstupněný sokl. Krajní pole vyplňují rokaje, střední nesou kartuši s reliéfy světců. Na soklu sloup s rokokově dekorovanou hlavicí, který obklopují jiní čtyři světci. Zapsán do seznamu kulturních památek r. 1965.

Barokní mariánský sloup z konce 17. století. Jako dřík sloupu byl použit románský sloup z červeného pískovce, dříve součást nedalekého kostela sv. Prokopa.

Pozůstatek drobného panského sídla zaniklé vsi Mastnice. Tvrz se vsí zmiňována kol. r. 1400, roku 1487 uváděna jako pustá. Tvrziště s jádrem o průměru 18 m, bez stop zástavby.

Historicky nedoložená tvrz. Pravděpodobně založená ve 14. stol. V l. 1373–1383 v Mlékosrbech sídlí Jan Šesták z Přestavlk. Koncem 14. stol. je statek připojen k Přestavlkům. Pravděpodobně zaniká po r. 1528, kdy se ves stává majetkem Vojtěcha z Pernštejna.

Rybník vybudován přehrazením Cidliny v letech 1492-1497, největší ve Středočeském kraji. Rozloha 258 ha, délka 5,5 km, maximální hloubka 6 m. Hráz vysoká 7 m a dlouhá 870 m. Významná ornitologická lokalita. Chráněn od r. 1948, od r. 2010 má status národní přírodní památky.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Nový židovský hřbitov v Novém Bydžově byl založen r. 1885 jako oddělená součást městského hřbitova v jeho západním cípu. Byl užíván od doby založení do konce 2. světové války a nahradil uzavřený starý židovský hřbitov ve městě z r. 1520.