Turistické cíle v okolí obce Radíkovice

Historicky nedoložená tvrz. Pravděpodobně založená ve 14. stol. V l. 1373–1383 v Mlékosrbech sídlí Jan Šesták z Přestavlk. Koncem 14. stol. je statek připojen k Přestavlkům. Pravděpodobně zaniká po r. 1528, kdy se ves stává majetkem Vojtěcha z Pernštejna.

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.

Velkoryse koncipovaná budova musea z let 1909–12 dle projektu Jana Kotěry, postupně dokončovaná do roku 1934. Od roku 1995 národní kulturní památka, 1999–2002 rozsáhlá rekonstrukce. Většina budovy využita pro exposice a výstavy.

Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.

Velké tvrziště kruhového tvaru se třemi příkopy při řece Bystřici. Tvrziště ze 13. stol., opuštěné koncem 16. stol. Zarovnáno zemědělskými pracemi v 19. stol. a poškozeno melioračními pracemi ve 20. stol. I přes tyto zásahy je tvrziště stále patrné.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

R.1323 se připomíná opevňování města a snad i stavba hradu. R. 1516 získal Nový Bydžov Vilém z Pernštejna a hrad přestal sloužit svému účelu. R. 1526 se připomíná panský dům, ten zanikl snad za třicetileté války. Místo, kde stával, je pokryto městskou zástavbou.

Pozůstatky vodní tvrze v Obědovicích možná už z 12. století, ačkoliv písemně zmíněna mnohem později. První doslovná zmínka o ní je až z roku 1545, zaniká v průběhu třicetileté války a druhá místní tvrz nejpozději koncem 17. století.

Téměř zaniklé tvrziště se nachází jihozápadně od návsi. Prvním známým majitelem sídla byl Jiřík z Ohnišťan, který byl připomenut písemně v roce 1318. Dle místní tradice byla tvrz zpustošena během husitských válek.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.

Kvalitní barokní sousoší z roku 1732 v parčíku před východní frontou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na pěti stupních podesty se zdvíhá hranolový sokl s nástavcem. Nástavec je ukončen profilovanou římsou, na které stojí v objetí sv. Anna s Pannou Marií a Ježíškem, původně se svatozáří nad hlavami.