Turistické cíle v okolí obce Komárov

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.

Silně zarostlé tvrziště z přelomu 13. a 14. století spolu se zbytky zaniklé vsi nedaleko vsi Kosice. Koncem 15. století připojeno k panství chlumeckému a v roce 1521 se už tvrz nepřipomíná. Ves zanikla za třicetileté války.

Chráněné území tvoří dvě menší bezodtokové lesní tůně na místě někdejšího třešňového sadu. Předmětem ochrany jsou populace obojživelníků a jejich biotop. Zejména se jedná o čolka velkého a možnost jeho rozmnožování.

Zachovalá dispozice se zbytky zdí malého plášťového hradu neznámé historie, na základě archeologického výzkumu se předpokládá vznik ve druhé polovině 13. století. Hrad zanikl požárem, ale dobu zániku hradu objasní podrobný archeologický průzkum.

Tvrz ze 14. století. V 15. století sídlo Radíkovských z Hrádku. Zpustla před rokem 1528. V roce 1923 byla SV část pahorku tvrze rozvezena a zarovnána. Jižně byla postavena nová tvrz a opuštěna počátku v 18. stol. Po této tvrzi se nic nedochovalo.

Na místě původní radnice byla v r.1872 postavena radnice nová ve stylu novogotickém. Na radniční věži umístěna stará rychtářská pečeť a vedle hlavního vchodu do radnice stojí právní sloup, neboli pranýř. V přízemí budovy kanceláře městského úřadu.

Na místě staré radnice a dvou domů v l.1863-1865 postavena nová radnice v novogotickém stylu.V l.1920 a 1956 při opravách dostala budova novou podobu rozdílnou od původního plánu. Při rekonstrukci v 90.l. 20. st. vzhled přiblížen k původnímu zadání.

Silně zarostlé tvrziště nedaleko vsi Rodov, při silnici do Habřiny. Není jisté, zda jde o tvrz Rodovských z Hustířan, či je to její předchůdce a jejich tvrz se nacházela ve vsi. V r. 1636 ještě tvrz stojí, ale záhy zaniká při tažení Švédů na Prahu.

První zmínka o vsi je z roku 1372, kdy byla součást Opatovického kláštera. Po jeho zániku patří k panství Kunětická Hora. Možný stavitel tvrze byl Jan Otec z Chrastu, který obec držel v roce 1480. Je možné, že objekt nebyl nikdy dostavěn, protože už v roce 1491 se panství stává majetkem Pernštejnů.

Chátrající novogotický letohrádek postavený Karlem Weinrichem r. 1880 mezi Dobřenicemi a Rohoznicí. Obdélná zčásti patrová budova s cimbuřím a okrouhlou věžičkou.

Lichoběžníkové tvrziště vzniklé před husitskými válkami, bylo součást majetku opatovického kláštera. Poté patří k panství Kunětická Hora. Kolem roku 1480 je držena jako zástava Mikulášem Otcem z Chrastu. Kolem r. 1900 byly na tvrzišti nalezeny kameny, cihly, silný řetěz a další předměty.

Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.