Turistické cíle v okolí obce Komárov

Téměř zaniklé tvrziště se nachází jihozápadně od návsi. Prvním známým majitelem sídla byl Jiřík z Ohnišťan, který byl připomenut písemně v roce 1318. Dle místní tradice byla tvrz zpustošena během husitských válek.

Dvoudílné raně středověké hradiště o rozloze cca 30 ha z druhé poloviny 9. století. Je přisuzováno slavníkovskému rodu Charvátů, v 10. stol. jej ovládli Přemyslovci. Zaniklo pravděpodobně na počátku 12. stol.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.

Památník selských bouří. Socha rebela v nadživotní velikosti. Postaven v r.1938 u příležitosti 90. výročí zrušení roboty. Připomíná porážku selského povstání v roce 1775.

Kvalitní barokní sousoší z roku 1732 v parčíku před východní frontou kostela Nanebevzetí Panny Marie. Na pěti stupních podesty se zdvíhá hranolový sokl s nástavcem. Nástavec je ukončen profilovanou římsou, na které stojí v objetí sv. Anna s Pannou Marií a Ježíškem, původně se svatozáří nad hlavami.

Novogotický zámeček postavený v 2. pol. 19. stol. V současnosti je v soukromém vlastnictví.

Jednoduchý pomník ze tří pískovcových bloků s pamětní deskou na návsi ve Starém Bydžově připomíná rodnou školu hudebního skladatele a pedagoga Jana Maláta (1843-1915). Pamětní deska byla slavnostně odhalena r. 1933 a pomník odborně restaurován r. 2014.

Pomník stojí v parčíku na Husově náměstí před prodejnou potravin. Vybudován byl v roce 1904.

Pomník příslušníkům Selské jízdy, jejichž filozofie byla trnem v oku fašistickému režimu a po ní i komunistů, jenž jí zasadili poslední ránu (tzv.Nechanická aféra). Historie sahá až do poloviny 19. století. Obnoveny po sametové revoluci. Na kameni je vytesán reliéf jezdce a pod ním je nápis.

Budova bývalé Občanské záložny č.p. 38 na Husově náměstí byla postavena v roce 1897. Jednopatrová zděná budova se sedlovou střechou a orientovaná hlavním průčelím do náměstí; bohatě zdobené průčelí je osazeno balkónem, který podpírá dvojice atlantů. Nyní je zde pošta a konají se tu svatební obřady.

Prašivka je tabulové návrší turonského původu, které je součástí Východolabské tabule. Pro odbornou veřejnost je známé díky tomu, že zde bylo potvrzeno mladohalštatské i středověké osídlení a usuzuje se, že se mohlo jednat o hradiště nebo jinak opevněné místo, jehož val se však nedochoval a jediným důkazem tak zbývá objevený žlab pro palisádu.