Turistické cíle v okolí obce Neděliště

Barokní kostel postavený r. 1769-1777 snad podle plánů Františka Kermera je přibližně orientovaná stavba s obdélnou lodí s konkávně vybranými nárožími, hranolovou věží v západním průčelí, pravoúhlým presbytářem a sakristií po jeho severním boku.

Původně gotický kostel, prvně zmiň. r. 1365, kdy obec patřila německým rytířům z Hradce Králové. Koncem 18. stol. byl upraven do dnešní podoby. Na hlavním oltáři visí obraz sv. Ondřeje od O. Maywalda. Kostel má tři zvony, nejstarší je z r. 1603. V kostele a okolí jsou zdobené náhrobky z 16.stol.

Novogotický kostel sv. Petra a Pavla v Zaloňově pochází z let 1898-1900 a nahradil barokní stavbu z 18. století. Je filiální v římskokatolické farnosti při děkanství Jaroměř a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Novorománský kostel postavený v letech 1873–1874 stojí na místě původního, dřevěného kostelíka ze 17. stol., který měl rovný trámový strop a oblou apsidu. Původní zařízení bylo přeneseno do kostela nového. Kostel má 4 zvony. Kostelní věž, vysoká 46 m, je dominantou okolí.

Původně gotický kostel, prvně tradovaný r. 1384. R. 1425 vypálen a zničen husity. Dnes má kostel barokní podobu neorientované jednolodní svatyně s hranolovou věží v čele a půlkruhovým závěrem a byl vystaven na původním místě hrabětem Ferdinandem Leopoldem Šporkem roku 1707.

Kostel je prvně zmiňován r. 1356. R. 1420 byl pobořen Orebity a r. 1424 opraven hradeckými husity. Původně gotický kostel byl barokně upraven poč. 18. stol. Kostel je památkově chráněn. R. 1996 prošel vnější i vnitřní rekonstrukcí. V interiéru kostela je zajímavostí cínová křtitelnice z r. 1693.

Renesanční kostel sv. Václava v Číbuzi postaven r. 1601 na místě staršího, kostel ve vsi doložen již koncem 13. stol. Přestavěn barokně po požáru r. 1772, dále opravován v letech 1839, 1897, 1972, 1987 a 1995-1996. Nyní farní s pravidelnými bohoslužbami.

Nebýt zalesnění kopce Chloumku, byl by tento poutní kostel jeho malebnou dominantou, jež tu podle lidové tradice stojí již od 13. století a do současné podoby byl přestavěn na přelomu 16. a 17. století.

Gotický kostel s obdélnou lodí a čtvercovým presbytářem klenutým postaven po r. 1370. Na přel. 15. a 16. st. přistavěna sakristie završená hranolovou věží, presbytář nově zaklenut křížovou žebrovou klenbou. Ve 2. pol. 18. st. barokně přestavěn (mj. prodloužena loď). Mobiliář převážně z 18. století.

Původně farní kostel z l. 1690-91 postavený stavitelem K. Labuškou s obdélnou lodí a pravoúhlým závěrem, obdélnou sakristii od severu a hranolovou věží od západu.. Raritou jsou dvě dělostřelecké koule ve fasádě věže (z bitvy r. 1866). Po bitvě věž opravena a snížena. Okolo starý zrušený hřbitov.

Kostel ve Velkém Vřešťově býval farním již v dobách, kdy království Českému vládli Lucemburkové, aby po třicetileté válce ztratil svého faráře a stal se pouhou filiálkou, z níž se v roce 1850 stala lokálie a o 6 let později samostatná fara.

Jan Josef hrabě ze Šternberka v l.1699-1711 nechal postavit zámecký kostel Zjevení Páně. Za stavitele mylně považován Jan Santini, archivní průzkum prokázal autorství Kryštofa Dientzenhofera. Hodnotná barokní stavba, tvar mírně protáhlého osmiúhelníku. Od r.1996 Národní kulturní památka.