Turistické cíle v okolí obce Hradec Králové-Rusek

Komunistickým režimem necitlivě přestavený zámek na místě původní tvrze, pravděpodobně zde založené po r. 1549 Jindřichem Nejedlým z Vysoké. V r. 1674 získává rod Straků z Nedabylic, který zde staví barokní zámek. V r. 1886 získává panství Jan Harrach. V l. 1971–1975 proběhla radikální přestavba.

Méně zřetelné tvrziště na koruně s neobvyklou zvoničkou u hl. silnice. Tvrz zde vznikla zřejmě po vyplenění opatovického kláštera. V r. 1436 král Zikmund dává ves do zástavby Zdeňku Švábovi z Chvalovic. Tvrz zaniká někdy po roce 1493.

Železná rozhledna (15 m, 285 m n.m.) byla postavena r. 1930 na místě památné "Národní lípy", kterou vyvrátila r. 1925 vichřice. Stavbu zadala obec, konstrukci zhotovil stavební a konstrukční zámečník Josef Černý. Spodní část rozhledny byla dodatečně zesílena. R. 1992 prošla rozhledna rekonstrukcí.

Barokní zvonice v místě (snad s využitím zdiva) středověké brány městského opevnění ze 14. století. Nachází se v místech, kudy ve středověku procházela tzv. polská cesta. Přiléhá těsně ke kostelu sv. Mikuláše. Později doplněna městským znakem a sochou sv. Václava.

Nynější městský hřbitov byl založen r. 1888 a v r. 1893 na něm bylo zřízeno samostatné židovské oddělení. Vstupu vévodí kopie barokního díla Plačící žena, které vytvořil Matyáš Bernard Braun r. 1730 jako náhrobek své tchyně. Hřbitov je díky vysoce hodnotné výzdobě od r. 1958 kulturní památkou.

Podhradní mlýn se připomíná už v roce 1571 v souvislosti s výčtem majetku pána na Rotemberku. Funkční byl až do roku 1951. Dnes je v něm mlynářské museum.

Vodní plocha Mlýnského rybníka vznikla z toho důvodu, aby měl zdejší mlýn dostatek vody v sušších obdobích, kdy v Šanovci a Bělečském potoce voda chyběla. K jejímu vybudování došlo na počátku 17. století a na rozdíl od mnoha dalších rybníků nedošlo nikdy k jejímu zrušení.

Původní pohyblivý slupicový jez na Orlici z let 1912–5 byl roku 1956 přestavěn. Od té doby má tabulové uzávěry Stoney s klapkou. Součástí objektu je elektrárna se dvěma Kaplanovými turbínami (celkem 400 kW) a železobetonový silniční most.

Velkoryse koncipovaná budova musea z let 1909–12 dle projektu Jana Kotěry, postupně dokončovaná do roku 1934. Od roku 1995 národní kulturní památka, 1999–2002 rozsáhlá rekonstrukce. Většina budovy využita pro exposice a výstavy.

Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.

Původně barokní zámek postavený na konci 18. stol. Františkem Šperlingem na místě Jakubova Dvora (později Nového Dvora). Zámek byl na konci 19. století a v průběhu 20. století zmodernizován. Na přelomu let 2010 a 2011 opraven soukromým majitelem a využit k chovu koní.

Severozápadně od Hradce Králové poblíž obce Chlum se nachází bojiště, kde se 3. července 1866 odehrála prusko-rakouská bitva. Dnes se zde nachází mimo jiné válečné museum, kostnice a zbytky dělostřeleckých okopů. Každý rok se tu konají vzpomínkové akce a rekonstrukce bitvy.