Turistické cíle v okolí obce Hradec Králové-Rusek

Velká barokní centrální kaple z let 1717–21 na místě starší gotické stavby, opředené pověstmi o nejstarším hradeckém kostele, vyvrácenými archeologickým výzkumem. Projekt Jana Santiniho z roku 1716 realisován jako poděkování za skončení moru.

Návesní kaple sv. Ludmily postavena a vysvěcena roku 1871 ze sbírky místních obyvatel. V sanktusníku zavěšen zvonek z roku 1924.

Zřícenina kaple z 2. pol. 17. století nákladem Františky Magdaleny Zárubové z Hustířan, Zevně mírně obdélná, osmiboký interiér vymezen pětibokými kapličkami v koutech, pod podlahou nevyužívaná krypta. Mnohokrát byla upravena, po 2. světové válce zpustla a díky nezájmu se stala pouhou zříceninou.

Výklenková kaplička čtvercového půdorysu z počátku 20. století. Uvnitř je umístěna pískovcová socha Panny Marie.

Kaple jako typický produkt barokní zbožnosti z 18. století, který se od svého zřízení nacházel při cestě z Osiček do Dobřenic, ale pozdějším posunutím této komunikace jižním směrem a scelením zdejších pozemků při tzv. socializaci vesnice se ocitl v současné poloze, tj. opuštěný uprostřed polí a luk.

Za zrušený klášter minoritů byl v letech 1777–1784 vystavěn nový klášter v Kuklenách. U něj pak pozdně barokní kostel sv. Anny. Klášter je v současnosti ve správě Kongregace Dcer Panny Marie Pomocnice (sestry salesiánky) a slouží jako dívčí domov.

Na malém vršku stávala malá dřevěná kaple. R.1528 nechal na Orebu postavit Zdeněk Trčka z Lípy dřevěný kostelík, zbořený r.1826. Zásluhou dr. Jana Theobalda Helda v r.1835 nahrazen současným kostelem Božího Těla.

Modernistický kostel na Pražském Předměstí v Hradci Králové byl postaven v letech 1928–32 podle projektu Bohumila Slámy. Vytváří západní čelo jedné z hlavních tříd prvorepublikové části města.

Kostel Nalezení sv. Štěpána v Černilově stojí u hřbitova při severovýchodním okraji protáhlé obce. Barokní kostel vystavěn v letech 1752-1756 na místě starší stavby. Nyní děkanský s pravidelnými bohoslužbami, farnost administrována ex currendo z Třebechovic pod Orebem.

Empírový kostel Nanebevstoupení Páně vybudován v letech 1805-1810 pro potřebu vojenské posádky josefovské pevnosti jako obdoba kostela v pevnosti Terezín. Dominantní věž v ose presbytáře měří 54 metrů. Interiér se soudobým vybavením, některé prvky přeneseny ze zbořeného kostela zaniklé vsi Ples.

V jádru gotický kostel byl postaven patrně v 1. pol. 14. stol. (zmiňuje se r. 1348) na místě dřevěného kostelíka. V 1. pol. 18. stol. barokně přestavěn. U kostela je gotická dřevěná zvonice (16. stol.), ve hřbitovní zdi barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie (1740) z dílny bratří Pacáků.

Podélný tribunový kostel s apsidou z poč. 13. stol., přestavěn goticky (přel. 15./16. st.), renesančně (1608) a barokně (1722, 1740, 1755, 1787). Z cenných prvků románské zdivo, ústupkový portál s tympanonem a sloupy tribuny, gotický portál, barokní oltář a epitaf.