Turistické cíle v okolí obce Nižbor

František Josef Šlik nechal poč.18.stol.původní tvrz přestavět na jednoduchý zámek s kaplí sv. Jana. Koncem 19.stol. upraven v novorenesančním slohu. R.1990 v restitučním řízení vrácen původním majitelům.

Dřevěná, bezmála desetimetrová trámová rozhledna byla postavena v roce 2007. Nachází se na Vysokém vrchu v nadmořské výšce 486 m. Plošina ve výši 7 m umožňuje výhled na Rakovnickou pahorkatinu, Brdy, České Středohoří a Křivoklátsko.

Dnešní valy mohou být pozůstatkem strážního hrádku (střežícího norimberskou obchodní stezku a přístupovou cestu na hrad Točník), nebo se také vykládají jako pozůstatky dolování železných rud v období středověku. Jistou odpověď na tuto otázku může dát pouze archeologický průzkum lokality.

Mlýn zmiňovaný v r. 1437, obnoven jako zděný byl po povodni v r. 1534. V r. 1770 koupil mlýn v dražbě Fr. Seydl. V r. 1922 ho koupil Josef Zajíček, pak mlýn vedla vdova Alžběta, která provedla několik modernizací. V 50. letech 20. stol. znárodněn, vybavení zničeno. V r. 1992 vrácen Jiřímu Zajíčkovi.

Zřícenina hradu založeného pány Zajíci z rodu Buziců ve 2. pol. 13. st. Od r. 1336 se stal majetkem Lucemburků. Největší přeměny nastaly za vlády Václava IV. V r. 1532 hrad vyhořel. Od té doby pustl.

Hospodářské zázemí někdejšího panství Točník tvořil velký původně zřejmě renesanční dvůr na západním okraji obce, k němuž v 18. století přibyla mohutná sýpka. Areál poznamenala socialistická zemědělská velkovýroba, v současné době je postupně opravován.

Dobře zachovalý židovský hřbitov založený r. 1735–36, nejstarší čitelný náhrobek z r. 1741. K pohřbívání sloužil do 30. let 20. století. Zachovala se márnice z doby vzniku hřbitova.

Hřbitov z r. 1680, naposledy rozšířen v polovině 19. stol. Na hřbitově se zachovalo cca 300 náhrobků, většinou barokního či klasicistního typu. U vstupu je novorománský domek a obřadní síň.

Kámen z drobnozrnného bělošedého slepence s valounky křemene, vysoký 1,8 m, umístěný druhotně u hřbitovní zdi v Družci je považován za menhir. Kámen jeví známky opracování, je opředen řadou pověstí, jeho původ a účel však nebyl bezpečně prokázán.

Dolejší Dobré a Hořejší dobré sloučeny r. 1935 pod jméno Velká Dobrá. Zvonice, vyhlídková věž, postavena v 70. letech 20. stol. Slouží také jako rozhledna. Na vrchol vedou schody. Stojí ve venkovním prostoru prodejny pro zahrádkáře. Rozhled pouze po prostorách prodejny.