Turistické cíle v okolí obce Nižbor

Pomník byl vztyčen r. 1946 spolkem Baráčníků z Městečka na připomínku události z II. sv. války a ke cti člena čs. zahraniční armády, parašutisty Arnošta Mikše, který zde padl r. 1942 v přestřelce s hlídkujícími četníky, když šel na místo vyzvednout materiál, ukrytý výsadkovou skupinou.

Novogotický pomník s bustou knížete Karla Egona II. Fürstenberga od sochaře Emanuela Maxe nechali vybudovat v l. 1858-1860 úředníci a zaměstnanci křivoklátského panství. Pomník stojí na vyhlídce, odkud je nejkrásnější pohled na hrad Křivoklát.

Pozůstatky tvrze přestavěné na barokní sýpku viditelné od železniční trati Praha-Plzeň. Ve sklepě je poměrně dobře zachované původní přízemí tvrze a dveře mezi původními místnostmi mají kamenné hrotité ostění.

Gotická brána je pozůstatkem středověké fortifikace z počátku 14. století, dodnes si udržela gotický vzhled. Vstupovalo se do ní přímo z hradeb, které k ní i nyní od jihu přiléhají. Až 2 m silné zdi obsahují dvě klenuté místnůstky, dnes Výstavní síň Jiřího Jeníčka.

Pozůstatky obranného hradiště bez trvalého osídlení pravděpodobně z halštatské doby (800-400 př. n. l. - název podle obce a archeologického naleziště Hallstatt v rakouské Solné komoře) s náznaky rozsáhlých valů. Místo bylo obýváno v pravěku, raném a vrcholném středověku.

Radnice v Berouně vznikla zřejmě počátkem 15. století z původní rychty. Četné přestavby zpravidla po požárech (v letech 1510, 1544, 1599, 1735 a 1781). Po r. 1850 soud, berní úřad, škola. Novobarokní přestavba v letech 1902–1903, nový zadní trakt v 90. letech 20. stol.

V ojediněle zachovaném roubeném domku z r. 1718, v němž se narodil národní buditel, spisovatel, překladatel a lexikograf Josef Jungmann (1773-1847), sezónně přístupná expozice ve správě obecního úřadu. Před domkem Jungmannův litinový pomník z r. 1873.

Dřevěná, 8 m vysoká rozhledna v soukromém vinařství. Vyhlídkové plošiny jsou umístěny ve 3 m a 5 m. Přístup na plošiny je po žebříku s 20 stupni a schody. Z rozhledny je široký výhled na hrad Točník, Radeč a Křivoklátskou vrchovinu.

Tvrz Šafránov byla kamenné stavení, původní renesanční jádro v 17., 18. a 19. st. upraveno a rozšířeno. Část o dvou podlažích se dvěma okenními osami měla střechu valbovou stejné výšky jako střecha mansardová. Stavba ze seznamu kulturních památek vyňata v roce 1985. Ve 20. stol. demolována.

Skanzen přibližující výrobu dřevěného uhlí, stavění milířů, ukázky ze života uhlířů a dalších souvisejících činností.

Pivovar a sladovna postaveny r. 1870, provoz byl ukončen v roce 1883. Zachován technologicky i architektonicky unikátní hvozd a labyrint podzemních chodeb. Objekt není památkově chráněn.

Zbytky zřejmě strážního hrádku (dle některých odborníků spíše tvrze) nejasného původu. A. Sedláček uvádí pověst, že Sobín byl sídlem loupeživých rytířů – kouzelníků, kteří zde měli velikou knihovnu, z níž snad pochází Stochovský misál.