Turistické cíle v okolí obce Nižbor

Socha Ježíše Krista pochází z roku 1914. Původně stála na návsi. Restaurována v roce 2009. Nově umístěna pod kostelem. Slavnostní vysvěcení 5. prosince 2009. Nové místo je důstojným místem pro umístění sochy.

Socha je lidová kamenická práce z pol. 18. stol. Zhotovena z pískovce. Na hranolovém podstavci dřík s tvarovanými zrcadly. Patrny zbytky nečitelného nápisu. Socha Panny Marie hrubě tesaná v tradičním zřaseném rouchu. Památkově chráněno od r. 1967.

Socha sv. Jana Nepomuckého z konce 18. století. Drobná socha světce stojí na vysokém dvoustupňovém podstavci. Socha světce v řaseném řeholnickém oděvu. Postava přidržuje oběma rukama větší, tesaný krucifix. Materiálem sochy je pískovec. Památkově chráněno od r. 1967.

Barokní pískovcová socha z doby okolo roku 1730. Původně stála na Svatojánském náměstí. Od roku 1938 socha umístěna v zahradě mezi budovou fary a kostelem sv. Petra a Pavla. Socha naposledy restaurována v r. 1993.

Barokní socha sv. Jana Nepomuckého na návsi obce Malá Dobrá z r. 1753. Dříve stála na návsi sousední obce Velké Dobré, v r. 1957 odstraněna. V l. 1969–1970 restaurována a přenesena na dnešní místo.

Barokní socha stojí na čtyřbokém podstavci. Čelní stěny podstavce konkávně prohnuté. Světec zobrazen v obvyklé ikonografii s krucifixem a planoucí pochodní v pravé ruce, oblečen do kanovnického oděvu s biretem. Socha představuje kvalitní práci venkovského charakteru. Památkově chráněno od r. 1967.

Volná replika barokní sochy sv. Judy Tadeáše, vytvořená v r. 2024 Janem Brabcem. Původní plastiku zakoupil r. 1788 rolník František Drvota z č.p. 28 ve zrušeném klášteře na Bílé Hoře v Praze. Stávala u polní cesty severozápadně od obce. Zničena byla r. 1973, na místě zůstal barokní podstavec..

V Družci a jeho okolí stávaly čtyři sochy světců. Socha sv. Petra z Alkantary jako jediná přežila do dnešních dnů. Stojí u nového hřbitova. V r. 2016 byla restaurována, bohužel již jen jako torzo.

Barokní socha z roku 1750. Původně stála v obci Žebráky u Tachova. Socha umístěna na 2 m vysokém pískovcovém podstavci. Sv. Václav v knížecí zbroji s dlouhým pláštěm. Sv. Václav zobrazen jako vojevůdce s maršálskou holí.

Skanzen Solvayovy lomy na hřebenu Stydlých vod, zpřístupněný pro veřejnost r. 1998, je unikátním místem, kde se lze během turistické sezóny seznámit se způsobem těžby a dopravy vápence v Českém krasu. Jízda lomovou malodráhou je zážitkem zejména pro děti.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Hřbitov založen v 1. polovině 18. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1786. Poslední pohřeb se zde konal roku 1848. Hřbitov má rozlohu 1241 m2, na této ploše se zachovalo cca 40 náhrobků. Je volně přístupný, hřbitovní zeď se nezachovala.