Turistické cíle v okolí obce Ronov nad Sázavou

Zámek byl přestavěn ze starší tvrze začátkem 15. stol. Při renesanční přestavbě byla přistavena tři křídla, později také hranolová věž a kaple. V nedávné době byla provedena modernizace za účelem ozdravných pobytů, ale dnes je opuštěný a uzavřený.

Podsklepená dvoupodlažní budova bývalé rychty v obci Věžnice byla postavena snad v 1. polovině 17. století. Vstupní prostor má charakter mázhauzu, který je v místním kontextu neobvyklý až vzácný. Budova během své existence sloužila různým účelům.

Osada z roku 1733 s hospodářským dvorem patřící úsobskému panství. V roce 1810 Ignác Jan Rychlý nechal zbudovat v jihovýchodní části dvora klasicistní zámek, který sloužil především správě majetku. Posledními majiteli byli manželé Václav a Emilie Červených.

Barokní zámek postavil r. 1701 na místě zaniklé tvrze Augustin A. Schönowetz z Ungarswerthu. Od r. 1725 střídání majitelů, za Viléma Hohenzollerna r. 1925 pozemková reforma - zámek koupil V. Skřivan. Po r. 1948 zámek znárodněn, v majetku JZD (byty), postupně zchátral. Po r. 1989 vrácen v restituci.

Dodnes patrné tvrziště v jihovýchodní části obce Sobíňov, kdysi Přechod. První zmínka o vsi r. 1242. V letech 1356-1364 se po ní píše Jan Kokot z Přechodu, majitel nedalekých Běstvin. V r. 1371 dědí Janův syn Ondřej a po něm syn Jan. R.1384 získává Přechod Stašek z Dolan a uvádí se zde pouze dvůr.

Žulová barokní socha sv. Antonína Paduánského z roku 1753 od polenského sochaře Václava Morávka. Světec je oblečený v mnišském rouchu, v pravé ruce drží Ježíška a v levé knihu. Socha byla znehodnocena necitlivou opravou v 80. letech 20. století. Památkově chráněná je od května 1958.

Barokní sochu sv. Jana Křtitele z roku 1740 vytvořil významný regionální sochař Václav Viktor Morávek z Polné, žák slavného sochaře Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Socha vznikla na paměť kupce Johanna Schreibera, který na tomto místě zemřel. Památkově chráněná je od roku 1958.

Trojiční sloup z roku 1750, dílo polenského rodáka, žáka Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa, sochaře Viktora Václava Morávka.

Barokní pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého z r. 1743 od Václava Viktora Morávka. Světec je v životní velikosti, v obvyklé podobě s obvyklými atributy. Napravo má anděla držícího kříž, tři andělíčci po levé straně drží kartuši s reliéfem Madony. R. 2011 poškozeno, renovováno O. Marcinem r. 2012.

Špitální kaple sloužící špitálu založenému po roce 1440 Janem Sezimou z Rochova a jeho manželkou Kateřinou z Močovic. Novogoticky přestavěna, spolu s budovou bývalého špitálu, na konci 19. století.

Středověká venkovská chalupa byla postavena v 16. stol. (tedy její nejstarší část). Je jednou z nejstarších dochovaných staveb tohoto typu. R. 1999 prošla celkovou rekonstrukcí, při které byla objevena dymná jizba s horním větracím otvorem. Od r. 2002 je v chalupě v provozu antikvariát.

Stamicův dům, původně zvaný Rejnovský, je rohovým domem na náměstí č.p. 160. Dům byl postaven v renesančním stylu koncem 16. stol. Jméno nese po hudebníkovi jménem Jan Václav Antonín Stamic (1717-1757), který se zde narodil a později se proslavil jako houslista, kapelník a skladatel.