Turistické cíle v okolí obce Králův Dvůr-Popovice

Hostomický kostel doložen r. 1343, zbarokizován v letech 1743-1762. Podstatně obnovován po požárech v letech 1779 a 1836. Při opravě v letech 1855-1856 přistavěna věž, která nahradila dřevěnou zvonici. Vnitřní zařízení vesměs z 18. a 19. stol. Filiální kostel farnosti Hořovice.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Vrcholně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hořelici vznikl v letech 1740-1747 na místě starších staveb gotických a renesančních nákladem vévodkyně Toskánské. Autor projektu není znám, je za něj považován K. I. Dienzenhofer nebo Václav Špaček, dvorní stavitel vévodkyně, jejíž erb je v průčelí.

Gotická jednolodní stavba kostela prvně doložena r. 1380, opravována kolem r. 1822, pak v letech 1909-1910 a 1992. V západním průčelí dominantní mohutná hranolová věž s dlátovou střechou opatřenou dvěma dvojramennými kříži. Filiální kostel berounské farnosti.

Původně gotický ze 14. století, barokně přestavěn roku 1765, hranolová věž byla přistavěna roku 1774. Vedle kostela barokní čtvercová márnice.

Kostel sv. Jakuba Většího v Městečku prvně doložen r. 1352. Po poškození ve třicetileté válce opraven r. 1696 a barokně přestavěn do současné podoby v letech 1731-1733. Opravován v letech 1858, 1902 a 1995, zařízení vesměs barokní. Nyní filiální ve farnosti Zbečno, ale k bohoslužbám nepoužíván.

Kostel založen spolu s městem ke konci 13. stol., až do 16. stol. obklopen hřbitovem. V pol. 16. stol. přestavěn a koncem téhož stol. vyhořel. Obnoven a v 2. pol. 17. stol. postavena nová zvonice. V letech 1903 až 1907 větší opravy.

Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště, které se připomíná v písemných pramenech již r. 1003. Kníže Jaromír zde nechal vybudovat kapli. Na jejím místě pak byl postaven románský kostel sv. Jan Křtitele a benediktinské probošství, které bylo vypleněno husity. Kostel prošel barokní úpravou v letech 1747-1742

Původně románský kostel zasvěcený sv. Michaelu archandělovi patrně na místě sídla sv. Ludmily, která tu zřejmě byla původně pohřbena. V 18. stol. barokně opraven a zasvěcen sv. Janu Nepomuckému. Nyní odsvěcen a slouží jako galerie.

Farní kostel z první pol. 13. stol., písemně doložen k r. 1321. Z gotického kostela se zachovala spodní část věže, sedlový portál do sakristie a lomená okna s kružbami. Po roce 1583 trojlodí. V roce 1687 přestavěn barokně a kolem roku 1736 rokokově.

Původně gotický kostel, barokně přestavěný ve druhé třetině 18. století, dále upravený v polovině 19. století. V interiéru je kazatelna z 18. století a mramorová křtitelnice z roku 1794.