Turistické cíle v okolí obce Valov

nebo vyberte

Valov

Ústecký kraj,  Louny  (LN)
Nalezeno celkem 244 záznamů, 17 / 21 stran, vyhledáno za 0.18 sec
 socha sv. Floriána
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Středočeský kraj, Soseň
Socha sv. Floriána (patrona hasičů a rolníků čekajích na déšť) neznámého stáří je umístěna na návsi v obci Soseň.
 socha sv. Jana Nepomuckého
380.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Blatno
Barokní socha svatého Jana Nepomuckého v podživotní velikosti z roku 1749 stojí na výrazném žulovém balvanu. Socha je vytesána z pískovce, byla zrestaurována v roce 2012. Není zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.
 socha sv. Jana Nepomuckého
440.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Chyše
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z první pol. 18. století. Do r. 1926 stávala ve výklenkové kapli při cestě z centra města ke hřbitovu. Postava světce v životní velikosti je vytvořena z terakoty. Od r. 1945 dlouhodobě chátrala, rekonstruována na přelomu 20. století. Památkově chráněna od r. 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Stebno
Socha sv. Jana Nepomuckého nezjištěného stáří a původu stojí uprostřed návsi, u silnice jižně od kostela.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrohrad
Socha světce u lesní cesty z Petrohradu do Jesenice byla zhotovena roku 1748. Na bohatě členěném hranolovém soklu stojí socha kněze v rochetě, s biretem a pěti hvězdami kolem hlavy držící v rukou kříž. Dnes je nově restaurovaná a dobře viditelná.
 sochy sv. Vojtěcha, sv. Šebestiána, sv. Josefa, sv. Jana Nepomuckého
458.0 m. n.m.
soubor soch
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Chyše
Soubor barokních pískovcových soch z 1. poloviny 18. století. Pravděpodobně byl jejich tvůrcem Matyáš Bernard Braun. Původně na mostě přes městský příkop, od roku 1967 na současném místě. Památkově chráněný.
 špitál s kaplí Nejsvětější Trojice
sakrální památky - kaple, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrohrad
Zaniklý raně barokní špitál s kaplí Nejsvětější Trojice byl postaven z popudu Heřmana Jakuba Černína v letech 1650–52. V neobvyklé dispozici obklopovaly obdélnou kapli obytné místnosti pro nemocné. Po válce chátral a kolem roku 1980 byl zbořen.
 Šprymberk
hrad, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílenec
Skromná zřícenina hradu. Založen před r. 1363 pány ze Šanova, páni ze Šprymberka zde sídlí do husit. válek. Po r. 1464 Janem z Doupova připojen k Petrohradu, 1483 uváděn jako pustý. Dochovány malé zbytky zdí, terénní relikty budov, příkopy a valy.
 Stará papírna
233.0 m. n.m.
pobočka Regionálního muzea K. A. Polánka
technická památka, přestavěno, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Žatec
Od listopadu 2015 slouží prostory Staré papírny Regionálnímu muzeu K. A. Polánka jako depozitář, v části jsou veřejnosti k dispozici prostory pro pořádání kulturních a vzdělávacích akcí a stálá expozice Z dějin žateckého průmyslu.
 starý židovský hřbitov
450.0 m. n.m.
sakrální památky - židovské památky, zaniklý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Chyše
První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.
 Stekník
210.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Ústecký kraj, Stekník
Rokokový zámek prošel dlouhodobou rekonstrukcí. Byl původně vrchnostenským sídlem postaveným kolem r. 1650. Ve druhé polovině 18. stol. rokokově přestavěn. Zámek má terasovité zahrady a bohatý soubor barokních soch. Památka UNESCO od r. 2023.
 Struhaře
430.0 m. n.m.
zámek - původní tvrz, chátrající, nepřístupno, Ústecký kraj, Vítkovice
Barokní venkovský zámek přestavěný ze starší tvrze v 17. stol. a upravený hrabětem Maxmiliánem Václavem Lažanským z Bukové po r. 1730. Po r. 1980 nevyužíván a zchátral. Nyní v soukromém vlastnictví a zahájené rekonstrukci.