Turistické cíle v okolí obce Nové Město pod Smrkem

Asi 200 m široká šíje pahorku, obtékaného téměř dokola říčkou Smědou, byla prokopána nejprve železniční tunelem, později přívodním kanálem vodní elektrárny, umístěné severozápadně od něj. Na ni navazuje malá přehrada z roku 1922, kde začíná přívodní kanál elektrárny ve Vísce.

Průtočná vodní elektrárna na pravém břehu Smědé, postavená v letech 1918–22. Napájena přívodním kanálem z přehrady pod elektrárnou Harta (viz heslo). Celkový instalovaný výkon tří původních turbin činí 500 kW. Po povodni 2010 rekonstrukce regulační techniky a rozvaděčů.

Přehrada vystavěná v letech 1902 – 1905 "Vodním družstvem k regulování říčních toků a ke stavbě přehrad v povodí Zhořelecké Nisy" podle projektu Ing. Intze z Cách a dr. Lepply z Berlína.

Přehrada Fojtka je jednou z pěti retenčních nádrží v podhůří Jizerských hor. Byla postavena z lomového kamene počátkem 20. stol. Projekt vypracoval prof. Ing. Dr. Otto Intze z Cách. Nádrž je využívána i k rekreaci.

Vodní nádrž Josefův Důl je přehradní jezero na řece Kamenice. Slouží pro akumulaci a dodávku pitné vody pro Liberecko a Jablonecko. Voda z přehrady je podzemní štolou přiváděna do úpravny vody Bedřichov. Nádrž se nachází v pásmu hygienické ochrany vodního zdroje 1. a 2. stupně. Přístupná je hráz.

Nejmenší a nejméně známá z jizerskohorských přehrad leží na Albrechtickém potoce v západním podhůří. Pochází z let 1904-1906 stejně jako přehrada Fojtka v sousedním Mníšku. První na našem území s hrází vyzděnou z lomového kamene, projekt prof. Ing. Otto Intze z univerzity v Cáchách.

Vodní nádrž Souš vybudována v letech 1911-1915, opravována v letech 1924-1927. V letech 1971-1974 upravena na vodárenskou nádrž pro zásobování Tanvaldska a části Jablonecka pitnou vodou, v důsledku toho přístupna veřejnosti jen hráz.

Vodnatý vodopád na říčce Bílá Smědá se nachází v Jizerských horách severně od Štolpišské silnice nedaleko od horské chaty na Smědavě dostupné motorovými vozidly z Bílého Potoka. Přímo k vodopádu nevede značená cesta.

Až 7 m metrů vysoký vodopád na Černém potoce přepadávající přes velký balvan do nehluboké tůně. Jedná se o nejvyšší vodopád v Jizerských horách. Nyní je součástí národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny (památka UNESCO).

Hájený potok pramení pod vrcholem nejvyšší hory Jizerských hor na české straně, na Smrku. Na středním toku se prodírá strmou skalní soutěskou a vytváří řadu kaskád a menších vodopádů, přičemž tvoří hranici rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 zapsané v seznamu světového dědictví UNESCO.

Vodopád na Jedlové padá přes žulovou desku z výšky pěti metrů na žulové kameny a do menší tůně. Díky svislému profilu skalního podkladu vytváří vodopád parabolu. Průtok kolísá v závislosti na roční době a nejpůsobivěji vypadají na jaře. Kolem vodopádů byla vyznačena 2 km dlouhá naučná stezka.

Méně známé jizerskohorské vodopády na Jelením potoce ve stráni nad Josefovým Dolem. Leží mimo značené turistické stezky.