Turistické cíle v okolí obce Nové Město pod Smrkem

Klasicistní stavba postavená kolem r. 1800 pro hraběte Kristiána Filipa Clam-Gallase. Obdélná dvoupatrová budova s mansardovou střechou má fasády členěny pilastry a zdobnými vpadlými poli, parkové průčelí zvýrazňuje trojúhelný fronton s clam-gallasovským erbem. Dnes je jedním z lázeňských pavilónů.

Loupežnická jeskyně ve skalnatých lesích jižně od Raspenavy byla v 15. století skutečně skrýší loupežníka, který přepadával obchodníky a pocestné na cestě přes Oldřichovské sedlo a byl popraven r. 1470. Jeskyně se nachází mimo turisticky značené cesty.

Sloup se sochami Panny Marie, svatých Josefa, Anny, Jana Evangelisty a Jáchyma byl postaven roku 1723 na hlavním frýdlantském náměstí. Autorem byl v Zákupech působící Andreas Dubke. Na dnešní místo byl sloup přenesen roku 1898, kdy se po zboření staré radnice upravovala plocha náměstí.

Pomník na cestě k Bedřichovské přehradě, připomínající tragickou nehodu z roku 1905, při které zahynul četník Robert Melzer.

Secesní budova bazénových a vanových lázní byla v nevelkém městě postavena s přispěním zdejší textilní firmy Klinger roku 1911. Následky chátrání po II. světové válce odstranila rozsáhlá rekonstrukce, dokončená roku 2005.

Betonový most byl postaven začátkem 20. stol. na místě původního dřevěného mostu. Někdy v 18. stol. byla na původní most umístěna socha sv. Jana Nepomuckého, při stavbě dnešního mostu byla přemístěna na levobřežní zábradelní zídku. Most a jeho okolí značně utrpěly při povodních v srpnu 2010.

Současná, již třetí vyhlídková věž v pořadí na rašeliništi Na Čihadle byla postavena r. 2012. Výstavbu provedli členové Jizersko-ještědského horského spolku z dílů, které zhotovili učni ze Střední školy strojní, stavební a dopravní v Liberci. Jako materiál byl pro vyšší trvanlivost použit dub.

Lovecký zámeček, který roku 1844 vybudovali Clam-Gallasové přestavbou panského domu sklárny, založené zde v r. 1756. Rekonstruován mezi válkami díky kancléři Přemyslu Šámalovi. Dnes je zde hotel a restaurace Šámalova chata.

Budova z let 1893–96 podle projektu Franze von Neumann nahradila původní radnici, která od roku 1532 stávala v západní části hlavního frýdlantského náměstí. Ve zřejmé snaze vyrovnat se nedalekému Liberci vznikla stavba dodnes zcela neúměrného měřítka.

Výletní restaurace Obří sud postavena r.1931 ve skutečném dřevěném sudu, později přistavěna další budova. Objekt slouží zejména lázeňským hostům z Lázní Libverda.

Oblast Oldřichovského Špičáku je nejzápadnější částí chráněných Jizerskohorských bučin, které byly r. 2021 zapsány na seznam přírodního dědictví UNESCO. Vrchol je dostupný po žluté značce buď z Frýdlantu nebo z opačné strany z obce Oldřichov v Hájích.

Ořešník je jedním z vrcholů národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památka UNESCO. Na vrcholovém skalisku je zřízena vyhlídka se zábradlím. Své jméno prý dostal proto, že jeho svahy byly porostlé lískovými keři. Kříž zde v r. 1813 vztyčili františkáni.