Turistické cíle v okolí obce Nové Město pod Smrkem

Strážní hrad existoval v období 13.- počátek 14. stol. Z hradní skály (620 m) je rozhled na celé Frýdlantsko. Od r. 2021 je oblast Skalního hradu jako součást národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny zapsána v seznamu světového dědictví UNESCO.

Ocelová 25 m vysoká rozhledna na vrchu Smrk v nadmořské výšce 1124 m byla postavena během dvou měsíců v roce 2003 na místě původní dřevěné rozhledny z roku 1892.

Jedno z mnoha klasických vyobrazení v baroku nejpopulárnějšího českého světce nechal roku 1767 pod svým domem osadit místní rychtář Johann Kaspar Krause. Rekonstruováno v letech 1901 a 1932, přečkalo poválečnou stagnaci obce. Po obou stranách vroubeno mohutnými lipami.

Budova bývalé solnice byla postavena v období renesance (konec 15. stol. - poč. 17. stol.) přístavbou ke středověké hradební zdi. Později byl dům barokně přestavěn a koncem 18. stol. klasicistně upraven. R. 1959 byl celkově zrekonstruován. R. 2003 oprava fasád a oken. Dnes je využíván k bydlení.

Kovový kříž vsazený do poměrně masivního kamenného podstavce klasicistních tvarů a výzdoby stojí v západní části vsi u někdejšího mlýna a cihelny. Jako rok jeho vztyčení udává literatura rok 1772, jako objednatele Kajetána Sommera. Na vlastním kříži chybí jakákoli známka datace.

Sousoší Piety stálo původně poblíž křižovatky dnešních ulic Míru a Okružní. Na dnešní místo bylo pravděpodobně přeneseno ve 20. letech 20. století, aby uvolnilo staveniště domu č. p. 35. Nízký původní podstavec svádí k domněnce, že stanovištěm sousoší bylo zábradlí mostu před bývalou Dolní branou.

Původně renesanční budova, postavená u městských hradeb nákladem Kathariny Schlick von Redern roku 1607 zahrnuje kapli v jižní a obytnou část v severní části. Současná podoba vychází z přestavby, provedené po požáru roku 1797.

Pozůstatky horské silnice, jež byla vybudována r. 1891. V r. 1958 byla poškozena povodněmi a v letech 1998–1999 byla opravena. Dnes je turistickou trasou využívanou v létě cyklisty a v zimě lyžaři.

Původní malý gotický hrad oválného tvaru postavený v první čtvrtině 14. století svídnicko-javorským knížetem Bernardem jako strážní hrad na důležité hraniční stezce. V 16. stol. přestaven na zámek, další velké úpravy proběhly v 18. století.

Vodopád Velký Štolpich, zvaný také podle potoka Černý Štolpich, je soustava vodopádů, které dohromady překonávají skalní stěnu vysokou 30 m. Leží v bezprostřední blízkosti hranice největší části národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny, od r. 2021 památky UNESCO.

Ves byla sídlem drobné šlechty nejméně od 13. století, původní vladykové byli snad srbského původu. Nejpozději od 16. století velký dvůr na západním okraji obce, mnohokrát přestavovaný. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 vrácen dědicům předválečných majitelů a opraven jako ekologická farma.

Původní farní kostel Panny Marie nad centrem Seidenbergu (Zawidówa) byl po požáru města v letech 1776–78 nově postaven jako rozlehlá pozdně barokní protestantská svatyně. Při bojích v závěru II. světové války byl těžce poškozen a následně demolován s výjimkou věže. Ta byla opravena v letech 2001–02.