Turistické cíle v okolí obce Lázně Kundratice

Současný kostel vznikl přestavbou staršího kostela r. 1700. Z původního kostela se zachovala kostelní loď do výšky asi 6 m a zřejmě zdivo sakristie. R. 1808 vyhořela věž, následně při opravě snížena. U kostela hřbitov a barokní brána se sochou sv. Mikuláše.

Na místě kostela ze 14. stol. vystavěn v l. 1710–1730 kostel barokní. Po jeho požáru v r. 1868 opraven. Poslední opravy r. 2009. Kostel obklopen hřbitovem. Kostel je přibližně orientovaná jednolodní stavba členěná pilastry s čtvercovým závěrem a hranolovou věží na západě.

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

Kostel sv. Prokopa v Hodkovicích nad Mohelkou je barokní stavba z let 1717-1721 na místě starší vyhořelé stavby. Hranolová věž byla zvýšena r. 1845. Vnitřní zařízení vesměs novorenesanční z r. 1896. Památkově chráněný kostel je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami.

Na místě dřevěného kostela, jehož existence je doložena k roku 1352, nechal majitel lemberského panství Christoph Rudolf von Breda postavit počátkem 70. let 17. století dnešní raně barokní stavbu. Naposledy opravena 1948, od té doby chátrá.

Kostel byl vystavěn z části starého kostela. Ze staré budovy zbyla věž, ke které byl v letech 1866-68 přistavěn zbytek kostela. Původní věž byla vystavěna v roce 1586. Kostel je ve stylu pseudogotiky.

Novorománský kostel z režných cihel, postaven ve stylu porýnských románských kostelů v letech 1884–87 podle projektu vídeňských architektů R. Jordana a J. Schmalzhofera pro řád lazaristů. Dne slouží církvi Adventistů sedmého dne.

Existence dřevěného farního kostela doložena ve 14. století. Zděný renesanční kostel s prvky doznívající gotiky nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna. V r. 1619 přistavěna věž. Chrám byl po požáru v r. 1825 upraven do současné podoby.

Pozdně barokní jednolodní kostel pocházející z let 1772-1779 vystavěný podle plánu architekta J. J. Kunze, svým zasvěcením zřídka se v Čechách vyskytující (sv. Zikmund je jedním z českých zemských patronů od dob Karla IV.).

Zaniklý jednodílný hrad byl postaven na trojúhelné pískovcové ostrožně, od severozápadu jej chránil šíjový příkop. Dochovány jsou příkopy, nevýrazný val a terénní deprese - snad pozůstatky budov. Archeologické nálezy dokládají existenci ve 14. st.

Kříž pochází z roku 1873. Autorem je kameník Wenzel Hosak. Na kamenných stupních hranolový sokl. Na něm čtyřboký dřík s nástavcem pro osazení kříže. Pod římsou půlkruhově zaklenutá nika. Sloup původně vrcholil železným křížem s pozlaceným korpusem ukřižovaného Krista. V okolí kříže kamenné sloupky.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.