Turistické cíle v okolí obce Horní Halže

Křížová cesta ke svobodě je připomínkou politických vězňů nasazených za komunistického režimu v Československu k těžbě uranu na Jáchymovsku a Příbramsku. Tvoří ji 16 pískovcových skulptur, které jsou dílem sochaře Romana Podrázského z r. 1996.

První zmínka o vsi je z roku 1273 v listině kláštera v Doksech. V průběhu 14. století na kopci nad vsí vznikla tvrz. V roce 1437 drží ves a tvrz Hildebrant Preysner. Za majitele Petra ze Šternberka byla v roce 1450 dobyta Mikulášem Hasištejnem z Lobkovic a pravděpodobně zanikla.

První zmínka o vsi je z r. 1273 v listině kláštera v Doksech. Od konce 15. stol. vlastní ves rod Haslauerů z Hozlau, kteří zde založili ren. tvrz a jsou zde připomínáni ve 20. l. 17. stol. Poslední zmínky o ml. tvrzi jsou z poč. 18. stol. Dnes ne moc výrazné tvrziště, na jehož temeni stojí čp. 52.

Rozsáhlé lázeňské sanatorium postavené podle projektu arch. Buriana v letech 1911–12 v novoklasicistním slohu zajistilo ubytování na vysoké úrovni pro náročnou klientelu prvních radioaktivních lázní na světě. V letech 1996–97 proběhla generální rekonstrukce.

Lázně Evženie, snad nejmenší u nás, vznikly na okraji Klášterce nad Ohří koncem 19. stol. po objevu minerálních pramenů u levého břehu řeky. Po 2. světové válce téměř zanikly, od r. 1964 byly opět udržovány alespoň prameny a po r. 1990 byl obnoven plnohodnotný lázeňský provoz.

Jako náhradu za původní městský hřbitov u kostela sv. Martina (viz heslo) si vejprtští zřídili roku 1908 lesní pohřebiště v jižní části města. Pravidelně založený areál se vstupem, zahrnujícím pohřební kapli a symetrické hrobnické domky doplnilo roku 1971 sousoší ze zlikvidované Přísečnice.

Terénní pozůstatky hradu Maleš v nepřístupné části vojenského újezdu Hradiště. Hrad je datován do 13. a 14. stol. podle na místě nalezených střepů a o jeho historii prakticky nic nevíme.

Raně barokní sloup, postavený roku 1685 jako poděkování za odvrácení morové epidemie (1680) a k uctění císaře Leopolda I. a ostrovské vrchnosti Julia Františka vévody Sasko-Lauenburského. Vysoký válcový sloup na hranolovém podstavci, obklopeném schodištěm a balustrádou nese dnes kopii původní sochy.

Elektrárna poháněná dieselovým motorem byla postavena roku 1913 jako záložní a špičkový zdroj kadaňské energetické soustavy. Kromě vlastní výroby zde fungovala i rozvodna a mechanická dílna. Dnes soukromý objekt s truhlářskou dílnou. Nedaleko odtud se dochovala dobová trafostanice.

Původní opevnění ze 13. stol. doplněno po husitských válkách parkánem a prvky aktivní obrany. Po třicetileté válce opouštěno, 1831 stržena Prunéřovská brána. Do 1905 průrazy a demolice dalších bran či jejich částí. Oprava v 70.–90. letech 20. stol.

Hřbitov nově vzniklého města byl zřízen roku 1530 pod kostelem Všech svatých (viz heslo). Z té doby zřejmě pochází zejména jihozápadní část ohradní zdi. Ve výklenkové kapli u vstupu byla původně umístěna skupina Kalvarie (dnes v kostele). Jihovýchodní novější část hřbitova je zřejmě evangelická.

Jako sídlo mincovny nechali Šlikové postavit 1534 - 46 objekt v přechodném slohu mezi gotikou a renesancí. Později sídlem báňského úřadu, postižen několika požáry. Od r. 1964 museum s exposicemi věnovanými zejména zdejšímu hornictví a zpracování stříbra.