Turistické cíle v okolí obce Varnsdorf

První novodobý katolický kostel byl postaven mezi nádražím a historickým centrem Žitavy v letech 1883–90. Novogotické dílo architekta Knothe-Seeka se v obraze města uplatňuje zejména zdejší nejvyšší věží (72 m), interiér je vybaven stylově jednotným soudobým zařízením.

Před kostelem stojí raně barokní sousoší. Sloup vztyčen roku 1697. Na trojhranném podstavci na hlavici sloupu socha Neposkvrněné Panny Marie. Dozdoben korintskou hlavicí a soškami sv. Václava, Barbory a Šebestiána, vlevo archanděla Gabriela u P. Marie. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Sloup dala postavit Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská r. 1704. Ale již r. 1836 byly čtyři sochy poškozené. R. 1920 ležely spodní sochy rozbité pod sloupem. R. 2004 se přistoupilo k opravě sloupu. Opravený sloup byl osazen na vrchol soklu. Socha Panny Marie ale stále na sloupu chybí.

Městské lázně byly postaveny podle projektu městského stavitele Trummlera roku 1873 na místě severozápadního oblouku hradeb. Jejich věž, zvaná Speyviel, posloužila jako spodní část vodárny, kombinované s ústředním komínem. Rozsáhlá rekonstrukce proběhla v letech 2003–08.

Z městského opevnění budovaného od 13. do 17. století se kromě půdorysných stop ve městě (především okružní ulice a přilehlých sadů) dochovaly především dvě bašty: Řeznická (Fleischerbastei) a Malá (Kleine Bastei). Opevnění, doplněné za třicetileté války o zemní bastiony, zaniklo během 19. stol.

Téměř zaniklý hrad Berků z Dubé vznikl na poč. 14. stol. V r. 1456 dobyt vojskem lužických měst, v průběhu 16. stol. pozvolna zpustnul.

Raně barokní sloup z roku 1681, postavený na paměť morové epidemie, která prošla Čechami rok předtím. Doplněn pozdějšími sochami svatých z let 1725–75. Stojí uprostřed hlavního rumburského Lužického náměstí.

Naučná stezka po linii čs. opevnění, vybudované před 2. světovou válkou v horském sedle mezi Českou Kamenicí a Chřibskou. Stezku realizovala Lesní správa Rumburk. Dochovány objekty lehkého opevnění vz. 37 v různém stupni dokončení ve dvou sledech, místy střelecké průseky, spojovací a střelecké okopy

Zřícenina strážního hradu, postaveného Chvalem z Lipé v 2. pol. 13. stol. R. 1319 vyměnil Jindřich z Lipé s Janem Lucemburským lužické zástavy za jiné statky. Janův syn Karel IV. přestavěl hrad v letech 1364–1384 na reprezentativní císařské sídlo. R. 1574 prodán městu Žitava. R. 1577 hrad vyhořel.

Významné ukázky architektury I. poloviny 20. století spojují osoby textilního továrníka Josefa Franze Palmeho a drážďanského architekta Hanse Richtera. Na přelomu 20. a 30. let vznikly díky jejich spolupráci v Krásné Lípě krátce po sobě funkcionalistická tovární hala a vila v tomtéž stylu.

Barokní sídlo vzniklo přestavbou usedlosti zmíněné r. 1654 v majetku Martina Neumanna, od r. 1697 Christopha Lorentze. Jeho vnuk Johann Georg ji dal přestavět na honosné sídlo. R. 1802 doplněno okrasnou zahradou. R. 1853 ji koupil Josef Palme; zestátněna r. 1945. Dnes v soukromém majetku.

Památník zhotoven z čedičových sloupů z Panské skály. Vysoký asi 8 m ve tvaru pyramidy. Odhalen k 50. výročí založení místního německého Spolku c. k. válečných veteránů r. 1912 na počest císaře Františka Josefa I. Po druhé světové válce přeměněn na památník obětem fašismu.