Turistické cíle v okolí obce Varnsdorf

Socha svatého Petra pochází z počátku 19. století. Doklad lidové zbožnosti. Autor není znám. Socha světce v nadživotní velkosti. V pravé ruce železný kříž, levá ruka tiskne k hrudi knihu. Nad sochou plechová stříška. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Trojice barokních soch světců od neznámých autorů byla umístěna k severní boční stěně kostela sv. Václava v letech 1986-1987. Jsou památkově chráněny jako součást kostelního areálu.

První zmínka o solnici na náměstí Neustadt pochází z roku 1389. Několika přestavbami v následujících stoletích se vyvinula na osmipatrovou budovu, která sloužila jako solnice, stáje, zbrojnice a sýpka. Od roku 1997 důkladná oprava, po jejím skončení sídlo knihovny a dalších institucí.

Rynoltice je vesnice na severu Čech. Sousoší Piety v Rynolticích postaveno r. 1735. Na hranolovém podstavci zdobeném reliéfy a s římsou je vsazena pieta. Novější kříž je v pozadí. Materiál pískovec. Sousoší zapsáno v seznamu kulturních památek od r 1966.

Sousoší sv. Václava a Jana Nepomuckého k sobě otočených zády z r. 1735. Podstavec na každé straně s reliéfem. Sochy v podživotní velikosti. Sv. Václav zobrazen ve zbroji, pravou ruku na prsou, sv. Jan Nepomucký esovitě prohnutý s hlavou mírně nakloněnou. V seznamu kulturních památek od r. 1996.

První písemná zmínka o Mařenicích je z roku 1372. Trojice soch stojí na křižovatce u hospody. Jde o sochy ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Materiál pískovec. Autorem je sloupský sochař Josef Max.

Špitál s kostelem sv. Jakuba byl zřejmě na přelomu 13. a 14. století postaven u mostu přes Mandavu. Původní gotické stavby byly mnohokrát přestavěny po válečných i živelných pohromách. V současné době slouží kostel metodistické církvi, špitál řadě firem.

Renesanční budova jednoho z prvních gymnasií v Německu (tehdy ovšem v zemích Koruny české) vznikla v letech 1571–86 na místě někdejší johanitské komendy u Jánského kostela úsilím žitavského měšťana Nikolause von Dornspach.

Skromné zbytky jednodílného hrádku s nejsnými počátky. Poprvé zmiňován v souvislosti sVartenberky a Lemberkem. 1431 byl Lužičany vypálen. Několikrát obnoven, avšak 1467 dějiny hradu definitvně končí.

Pozdně barokní mlýn na Rožanském potoce z r. 1797 byl v provozu do r. 1945, po vysídlení německých majitelů zchátral, r. 2002 rekonstruován a upraven na penzion s restaurací. Od r. 1958 památkově chráněn.

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Druhá nejstarší železná rozhledna v Česku na vrcholu Studence severovýchodně od České Kamenice. Po téměř totální devastaci proběhla v letech 2007–2009 úplná obnova spojená s částečnou obměnou prvků konstrukce. Od června 2009 opět volně přístupná.