Turistické cíle v okolí obce Varnsdorf

Dnes již neexistující lovecký zámeček nechal vybudovat r. 1771 hrabě F. W. Salm-Reifferscheidt. Alej byla upravena na počest jeho choti, hraběnky Sternbergové. Zámeček byl poč. 90. let 20. st. zbořen a je zde turistický areál.

Druhá nejstarší železná rozhledna v Česku na vrcholu Studence severovýchodně od České Kamenice. Po téměř totální devastaci proběhla v letech 2007–2009 úplná obnova spojená s částečnou obměnou prvků konstrukce. Od června 2009 opět volně přístupná.

Památník, upravený (neznámo kdy) z přírodní vulkanovité skály na připomínku padlých ze srážky Švédů a posádky hradu Tolštejna r. 1642. Císařský oddíl byl tehdy s velkými ztrátami odražen a ustoupil zpátky na Tolštejn, který byl později dobyt. R. 1970 byl památník silně poničen hledači pokladů.

Náznaky bývalého švédského opevnění z třicetileté války na jihozápadě vsi Studánka u Varnsdorfu.

Větrný mlýn holandského typu z roku 1843. Svému účelu sloužil až do roku 1945. Po roce 2002 zčásti rekonstruován.

Zřícenina středověkého hradu z roku 1337. Hrad sloužil k ochraně cesty z Čech do Lužic. V roce 1642 hrad oblehla a ohnivými střelami vypálila švédská vojska. Nikdy už nebyl obnoven.

Osamělý kámen pod Pěnkavčím vrchem stojící na rozmezí ústeckého, libereckého kraje a německa.

Lesní pohřebiště zajatců z I. světové války a příslušníků Ukrajinské brigády, internovaných v Jablonném v Podještědí v letech 1919–1921, kteří podlehli svým zraněním, chorobám a tyfové epidemii. Obnoveno péčí ministerstva obrany roku 2008.

Kamenná část někdejšího větrného mlýnu holandského typu, postaveného kolem roku 1870. Po roce 1945 zchátral do stavu ruiny obvodových zdí, od roku 1975 postupně upravován na obytný dům. Tomuto účelu slouží dodnes.

Rozhledna (19 m, 581 m n. m.). R. 1887 zde postavena bouda, r. 1889 nekrytá rozhledna s cimbuřím (12 m). Od r. 1945 v majetku státu. V l. 1952–57 využívána armádou. Od r. 1972 v soukr. majetku rodiny Jandových (zachráněna před zničením). R. 1996–1999 provedena celková rekonstrukce (KČT a další).

Téměř zaniklý hrad. Arch. nál. datují jeho exist. do konce 13. – zač. 14. stol. Pís. prameny mlčí. Zal. pravd. jako strážce obch. stezky, maj. snad Berka z Dubé. Zanikl pravd. při sporu Berků s Lužičany, Míšňany a Vartenberky ve 40. letech 15. stol.

Vybudování moderní vodárenské soustavy umožnil městu Žitavě odkaz senátora Philippa Ferdinanda Adolpha Justa (†1868), z jehož výnosu byl postaven velký zemní vodojem na návrší u nádraží, na jehož čelo byl umístěn Lví relief z někdejší Tkalcovské brány (1869). Později ho doplnil věžový vodojem.