Turistické cíle v okolí obce Malšovice

Novogotická stavba z roku 1842 na místě původní radnice, od roku 1871 sídlo okresního soudu. Jižní část přistavěná r. 1847 nahradila starou městskou školu.

Pivovar nechal postavit r. 1849 František A. hrabě Thun (arch. F. J. Perthen, K. Heidenreich) náhradou za pivovar z poč. 18. stol., který ustoupil železnici. Pivovar byl v průběhu let rozšiřován. Od r. 1993 v soukr. majetku, r. 1995 ukončen provoz. R. 2012 zahájena přestavba na obchodní centrum.

Funkcionalistická budova z let 1926–30 dle projektu Josefa Gočára poskytla prostory nižším stupňům českého školství v tehdy převážně německojazyčném Ústí nad Labem. I přes rekonstrukci, provedenou počátkem 90. let, se dochovala řada původních detailů, znovu instalován reliéf s malým znakem ČSR.

Cihlová novogotická stavba z roku 1869, postavená v severním cípu bývalého hřbitova u kostela sv. Václava hraběnkou Marií Chotkovou, roz. Berchtoldovou pro jejího zemřelého manžela Karla Chotka. Sloužila jako pohřebiště dalších velkobřezenských Chotků.

Nad Nakléřovským kostelem sv. Jakuba byla r. 1913 postavena ke 100. výročí bitvy s Napoleonem kamenná rozhledna. Zpočátku byla nazývána Císařská, později na památku ústeckého propagátora turistiky Karla Weise. Zřítila se r. 1944 po zimní bouři.

Novogotická hřbitovní kaple (Clarova hrobka) stojí v Hřensku na bývalém hřbitově založeném v r. 1874. Po vysídlení místního německého obyvatelstva po skončení 2. světové války hřbitov zrušen a kaple chátrá.

Zámek přestavěný z někdejšího královského hradu. V roce 1511 získal renesanční ráz. Poničen za třicetileté války a poté v 18. století, kdy byl několikrát dobyt. Dnešní mohutný vzhled získal přestavbou v letech 1786-1782.

Kamenná rozhledna vysoká 33 m se nachází na nejvyšším vrcholu Česko-saského Švýcarska od roku 1864, kdy ji nechal postavit kníže Thun v rámci budování sítě triangulačních bodů mocnářství. Roku 1936 zde byl poprvé v Čechách přijat televizní signál.

Romantické zříceniny vodního mlýna postaveného před rokem 1515. Využívaný k pův. účelu byl do roku 1814, kdy se zde začala pálit kořalka. Od roku 1945 po odsunu německých obyvatel začal chátrat. Dnes šetrně rekonstruován.

Prvně jsou Držovice zmiňovány v 16. století. Těžila se zde hrnčířská hlína, která se zpracovávala v nedalekém Levíně, ale po první světové válce byla ložiska vytěžena.

Těžbou bývalého lomu odhalené čelo lávového proudu, tvořené příčně rozpukanými sloupci analcimického tefritu. Od roku 1966 národní přírodní památka o rozloze 0,09 ha na úbočí Dubí hory nad Konojedy.

Nádherné soutěsky v údolí řeky Kamenice, splavné od roku 1890. Jsou jednou z největších turistických atrakcí národního parku České Švýcarsko.