Turistické cíle v okolí obce Malšovice

Rozhledna postavená r. 1889, poškozená bouřemi r. 1898, 1903 a 1910. R. 1933 obnovena a pojmenována po místním činovníku Alexandru Erbenovi. Po r. 1945 zanedbána, v současnosti se připravuje oprava a zvýšení.

Stavba novogotického kostela začala položením základního kamene 7. 12. 1905, vysvěcen byl 1. 11. 1907. Budovu projektoval Paul Lange z Vídně, je zajímavá především dvoupodlažním uspořádáním s hlavním sálem v patře. Opraven v 90. letech 20. století, dnes bez využití.

Objekt s novorománskými prvky na jižním okraji vsi v sobě slučoval modlitebnu i farní budovu. Postaven 1864, od roku 1875 zdejší farnost zahrnovala více než 50 obcí. Od 60. let 20. století kino a byty, od roku 1990 prázdný a intensivně chátrající.

Evangelický kostel v Podmoklech byl postaven v l. 1881-1884 (návrh G. L. Moeckel, stavitel W. Nickel). Na vybudování kostela měl významnou zásluhu průmyslník Franz Jordan. Eklektický kostel v novogotickém a novorománském stavebním stylu. Po roce 2000 prošel kostel celkovou rekonstrukcí.

Kamenný smírčí kříž, vysoký 89 cm, ležící při turistické stezce z Děčína na Labskou stráň s dobře dochovaným nápisem. Pochází z roku 1775.

Prosté šlechtické sídlo v někdejší samostatné obci, dnes součásti Ústí nad Labem. Charakterem a dobou vzniku stojí na pomezí tvrze, panského domu a zámečku. Je v soukromých rukou a prošlo rekonstrukcí ukončenou r. 2020. Majitelé zájemcům na požádání umožňují prohlídku.

Výpravní budova někdejší pohraniční stanice pražsko-drážďanské dráhy pochází z roku 1865. Nahradila dočasnou dřevěnou budovu z roku 1850. Po letech chátrání prošla v letech 2001–2003 i s přilehlým kolejištěm důkladnou rekonstrukcí.

Secesní hrobka rodiny textilního podnikatele Friedricha Wilhelma Botschena byla postavena nad Libouchcem v letech 1899–1900. Po roce 1945 zpustla a zchátrala.

Větrný mlýn v Janově postaven r. 1844 místním sedlákem Antonem Richterem, ve 20. letech 20. stol. odstraněno mlecí zařízení a stavba upravena na byty. Po vysídlení německých majitelů chátrala, nyní využívána pro rekreační pobyty.

Telekomunikační ocelový stožár o výšce 40 m na Janovském vrchu slouží od prosince 2013 jako volně přístupná rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 30 m. Poskytuje výhled do Saska, na Českosaské Švýcarsko a Děčínský Sněžník, příp. na Lužické hory až k Ještědu.

Renesanční zámek v 1. pol. 16. stol. vybudovaný rytíři z Bünau přestavbou pův. tvrze; později vodního hradu. Po r. 1620 do r. 1946 byl ve vlastnictví Thunů. Poté zde bylo učiliště. Od r. 2000 v majetku města, které zámek postupně rekonstruuje. Na zámku je knihovna a jsou zde různé výstavní expozice.

Starší hrad neznámých majitelů dobyl r. 1421 Jan Žižka a přestavěl jej na opevněný opěrný bod husitů v kraji. Husitská posádka hrad ovládala ještě mnoho let po Žižkově smrti r. 1424. R. 1467 obležen poděbradským vojskem, zpustnul po roce 1471.