Turistické cíle v okolí obce Janovice v Podještědí

Na místě kostela ze 14. stol. vystavěn v l. 1710–1730 kostel barokní. Po jeho požáru v r. 1868 opraven. Poslední opravy r. 2009. Kostel obklopen hřbitovem. Kostel je přibližně orientovaná jednolodní stavba členěná pilastry s čtvercovým závěrem a hranolovou věží na západě.

Dřevěný kostel z poč. 16. stol. nahrazen v l. 1699–1702 obdélnou, přibližně orientovanou stavbou s polygonálním závěrem. Roku 1859 přistavěna v koutě mezi lodí a závěrem hranolová věž. Interiér a mobiliář převážně novobarokní z let 1898–1901. Ze čtyř zvonů zachován pouze nejstarší z r. 1419.

Barokní, klasicistně přestavěný kostel na místě staršího, náležejícího k někdejšímu hradu. Dnešní stavba 1674–8 (G. Broggio, S. Bossi), po požáru 1806 do sebe pojala původně samostatnou zvonici. Součástí komplexu fara z r. 1675–7, kaple a řada soch.

Na místě dřevěného kostela, jehož existence je doložena k roku 1352, nechal majitel lemberského panství Christoph Rudolf von Breda postavit počátkem 70. let 17. století dnešní raně barokní stavbu. Naposledy opravena 1948, od té doby chátrá.

Kostel byl vystavěn z části starého kostela. Ze staré budovy zbyla věž, ke které byl v letech 1866-68 přistavěn zbytek kostela. Původní věž byla vystavěna v roce 1586. Kostel je ve stylu pseudogotiky.

Existence dřevěného farního kostela doložena ve 14. století. Zděný renesanční kostel s prvky doznívající gotiky nechal v letech 1565–1568 postavit Karel z Biberštejna. V r. 1619 přistavěna věž. Chrám byl po požáru v r. 1825 upraven do současné podoby.

Pozdně barokní jednolodní kostel pocházející z let 1772-1779 vystavěný podle plánu architekta J. J. Kunze, svým zasvěcením zřídka se v Čechách vyskytující (sv. Zikmund je jedním z českých zemských patronů od dob Karla IV.).

Zaniklý jednodílný hrad byl postaven na trojúhelné pískovcové ostrožně, od severozápadu jej chránil šíjový příkop. Dochovány jsou příkopy, nevýrazný val a terénní deprese - snad pozůstatky budov. Archeologické nálezy dokládají existenci ve 14. st.

Jezero Kristýna vzniklo severozápadně od Hrádku nad Nisou při německé hranici zatopením bývalého lignitového dolu spodní vodou. Při rozloze cca 14 ha a hloubce 28 m využíváno především k rekreaci. Na březích jsou pláže a kempy.

Kříž pochází z roku 1873. Autorem je kameník Wenzel Hosak. Na kamenných stupních hranolový sokl. Na něm čtyřboký dřík s nástavcem pro osazení kříže. Pod římsou půlkruhově zaklenutá nika. Sloup původně vrcholil železným křížem s pozlaceným korpusem ukřižovaného Krista. V okolí kříže kamenné sloupky.

Soustava několika skal na česko-německé hranici nad Dolní Světlou. V roce 1778 v prusko-rakouské válce tu bylo opevnění Rakušanů. Později zde stávala výletní restaurace.

Krkavčí skály čili Vajoletky u Křižan, jak se také těmto dvěma věžím a skalním blokům říká, jsou pískovcové asymetrické vrcholové skály využívané hojně horolezci již od r. 1893. Tato skupina skal se nachází v jihozápadní části Krkavčího návrší západně a severně od Křižan.