Turistické cíle v okolí obce Boněnov

Osada se zámečkem byla založena r. 1875 a jejím majitelem byl německý kníže Otto Friedrich Schönburg-Waldenburg. V r. 1893 ji zdědil jeho syn Otto Sigismund. Německý majetek r. 1945 připadl státu. Nyní zámeček slouží jako lovecký hotel.

Kladské rašeliny je název národní přírodní rezervace ve Slavkovském lese. Dělí se na pět částí: Tajga, Paterák, Lysina, Husí les a Malé rašeliniště. Důvodem ochrany jsou typická vrchoviště s porosty borovice blatky a borovice rašelinné podobající se kleči. Vlastní rezervace turisticky nepřístupná.

Kladský rybník založil r. 1501 Jan Pluh z Rabštejna k zásobování cínových dolů vodou prostřednictvím tzv. Dlouhé stoky, která z něj vytéká. Leží v nadmořské výšce 815 m a má rozlohu 9 ha. Dlouhá stoka o délce 24 km vznikla v letech 1531-1536. Okolí tvoří národní přírodní rezervace Kladské rašeliny.

Raně barokní stavba kostela a konventu z let 1689-1694 v Tachově na místě špitálu křížovníků s červenou hvězdou z poč. 15. století. Stávající klášterní budovy i kostel dali vybudovat františkáni podle plánů Martina Allia. V r. 1950 klášter zrušen, upraven na muzeum. Památkově chráněný od r. 1958.

Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.

Původní hospodářský dvůr tepelského kláštera byl zdevastován po roce 1945. V letech 2000–2004 byl přestavěn podle projektu Johna Powsona na klášter trapistů, přísné varianty cisterciáckého řádu.

Ve vsi Kořen stojí dva zámečky. Starší z 18. stol. a nový pocházející z roku 1886, který si nechali vystavět tehdejší kořenští majitelé Hustolesovi.

Starší ze dvou zámečků v malé vsi. Jeho zdivo pochází z 18. století. Zámeček postupně chátral a byl určen k demolici. Nakonec byl alespoň provizorně zastřešen.

Kostel Čtrnácti sv. Pomocníků v Třech Sekerách je pozdně barokní či klasicistní stavba z let 1787-1790. Nyní filiální ve farnosti Mariánské Lázně. Kostel není památkově chráněn.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kšici prvně zmiňován r. 1384, původní stavba zanikla v novějších přestavbách a dnešní barokní podoba pochází z r. 1716. Po 2. světové válce kostel zchátral, zařízení bylo poničeno a rozkradeno. O záchranu kostela se snaží spolek nadšenců Markyta.

Trojlodní pozdně gotický kostel postaven za vlády Karla IV. Je podobný kostelu Panny Marie v Sulzbachu. V 14. a 15. stol. zpustlý, několikrát vyhořel. Presbytář je pětiboce uzavřen. Zařízení kostela je převážně z konce 17. stol.

Děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie v Mar. Lázních postaven na místě starší kaple v novobyzantském slohu v polovině 19. stol. z iniciativy opata tepelského kláštera. Vysvěcen r. 1850. Má neobvyklý osmiúhelníkový půdorys. Od r. 1958 stavba kulturní památkou ČR.