Turistické cíle v okolí obce Boněnov

nebo vyberte

Boněnov

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 178 záznamů, 8 / 15 stran, vyhledáno za 0.32 sec
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.
 kostel sv. Václava
587.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Vysoké Sedliště
Kostel sv. Václava ve Vysokém Sedlišti je barokní stavba z let 1704-1707 na místě gotického kostela ze 14. stol., zničeného za třicetileté války. Nyní v majetku města Planá bez pravidelných bohoslužeb. Od r. 1958 areál kostela památkově chráněn.
 kostel sv. Václava
534.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úterý
Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.
 kostel sv. Václava
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Tachov
Hřbitovní kostel sv. Václava v Tachově postaven ve 14. stol. Renesančně přestavěn M. Wudickerem po požáru r. 1561. R.1786 zrušen. Rodinou Windischgrätzů r. 1821 upraven na rodinnou hrobku. Unikátní soubor 43 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol. umístěných po obvodu kostelní lodi a presbytáře.
 kostel sv. Vavřince
729.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Slavice
Barokní kostel z let 1765–1767, přestavěný z kaple uváděné po roce 1757. Hranolová věž přistavěna v 19. století.
 kostel sv. Víta
546.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Trstěnice
Kostel sv. Víta v Trstěnicích je gotického původu z přelomu 12. A 13. Stol., pozdně barokně přestavěn v letech 1774-1777. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Mariánské Lázně a od r. 1958 též chráněná kulturní památka.
 kostel Všech svatých
636.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Plzeňský kraj, Boněnov
Kostel Všech svatých v Boněnově je novorenesanční stavba z let 1877-1878, která nebyla od r. 1986 využívána a r. 1990 se částečně zřítila. Před demolicí ji zachránil Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu, který od r. 2009 úspěšně zajišťuje její postupnou obnovu.
 křížový kámen
670.0 m. n.m.
příroda - smírčí kámen, zachovalý, volně přístupno, Karlovarský kraj, Teplá
Žulový kámen s rozměry 43 cm x 40 cm x 21 cm. Z jižní strany je cca 10 cm vysoký reliéfní řecký kříž s rytinou stejnotvarého kříže uprostřed. Na zadní hladké stěně je nečitelný text a datace patrně 1525 (nebo 1515). Údajně připomíná popravu rebelů v roce 1525. Památkově chráněný je od 10. 9. 1992.
 Kynžvart
zámek, zachovalý, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Meternichovský zámek vystavěný v letech 1681 - 1691. Dnešní podobu klasicistní vily dostal přestavbou z barokního zámku. Cenné jsou stylové klasicistní interiéry. Okolo rozsáhlý anglický park s drobnými romantickými stavbami.
 Kynžvart
hrad, zřícenina, volně přístupno, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Hrad založen v 1. třetině 14. století, od r. 1434 zastavován (Šlikům, Gutštejnům aj). R. 1547 zabaven Šlikům a prodán Plavenským, při koupi městem r. 1603 již zpustlý. R. 1647 dobyt Švédy. Dochováno torzo paláce, věží a hradeb, valy a příkopy.
 Lazurová hora
630.0 m. n.m.
Michalšperk, Lazurový vrch, Výškov
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Plzeňský kraj, Výškov
Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.