Turistické cíle v okolí obce Boněnov

nebo vyberte

Boněnov

Plzeňský kraj,  Tachov  (TC)
Nalezeno celkem 165 záznamů, 7 / 14 stran, vyhledáno za 0.21 sec
 kostel sv. Jana Křitele
490.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kočov
Zřícenina poutního kostela Svatý Jan. Údajně existuje již od 11. století. První písemná zmínka z roku 1572. Císařem Josefem II. byl kostel zrušen, poté byl rodem Nosticů přestavěn na porcelánku. V roce 2000 se zde natáčel film Z pekla štěstí 2.
 kostel sv. Jana Křtitele
527.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Chodová Planá
Kostel založený před rokem 1350, v první polovině 18. stol. vyhořel, ale krátce na to byl obnoven v barokním stylu. Později již jen opravován.
 kostel sv. Jiljí
688.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, příležitostně, Karlovarský kraj, Teplá
Pozdně barokní kostel v Teplé postaven 1762–5 na místě statyně, poprvé připomínané 1384 a přestavěné 1667–94. Projekt V. Hausmanna dokončen stavbou ambitů 1808–38. Po roce 1945 zchátral, dnes spravován z kláštera.
 kostel sv. Jiří
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, v návštěvních hodinách, Plzeňský kraj, Černošín
Barokní kostel z let 1711 až 1732 vznikl přestavbou gotického farního kostela uváděného v roce 1374 a zničeného při požáru v roce 1611.
 kostel sv. Markéty
681.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Lázně Kynžvart
Kostel sv. Markéty v Lázních Kynžvart je neorientovaná stavba gotického původu z 13. století. Obnovován po požárech v letech 1509 a 1870. Nyní filiální kostel ve farnosti Mariánské Lázně a od r. 1994 též chráněná kulturní památka.
 kostel sv. Michaela archanděla
635.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Karlovarský kraj, Otročín
Na místě staršího kostela, zmiňovaného poprvé 1365 postavili tepelští premonstráti v letech 1834–8 dle projektu P. Nobileho současnou empirovou stavbu. Vnitřní zařízení převážně soudobé. Po roce 1945 zchátral.
 kostel sv. Petra a Pavla
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Horní Kozolupy
Kostel sv. Petra a Pavla zmiňován ve 14. století. V 16. až 17. století byl farním kostelem na cebivského panství. V roce 1947 vyhořel a v roce 1950 byly zbytky kostelních zdí zcela zbořeny.
 kostel sv. Petra a Pavla
725.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, v návštěvních hodinách, Karlovarský kraj, Mnichov
Barokní kostel postavený v letech 1719–1725 stavitelem Braunbarkem z Teplé na místě původního kostela z roku 1320. Kostel jednolodní s hranolovou věží na jižní straně a obdélníkovou sakristií na severní straně. V podzemní kryptě mumie měšťanů Mnichova.
 kostel sv. Václava
500.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Tachov
Hřbitovní kostel sv. Václava v Tachově postaven ve 14. stol. Renesančně přestavěn M. Wudickerem po požáru r. 1561. R.1786 zrušen. Rodinou Windischgrätzů r. 1821 upraven na rodinnou hrobku. Unikátní soubor 43 kamenných náhrobků z 16. a 17. stol. umístěných po obvodu kostelní lodi a presbytáře.
 kostel sv. Václava
534.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Úterý
Na místě kaple doložené 1713 byl v letech 1747–9 postaven nákladem tepelského opata Jeronýma Ambrase kostel ve stylu dynamického baroka jako poutní. Po roce 1945 zchátral, po roce 1990 poničeno vnitřní zařízení, nedávno opraven plášť.
 kostel sv. Vavřince
729.0 m. n.m.
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, není známo, Karlovarský kraj, Ovesné Kladruby
Kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je gotického původu, doložen r. 1363. Po 2 požárech získal současnou barokní podobu v letech 1747-1748. Nyní chátrající filiální kostel ve farnosti Teplá bez pravidelných bohoslužeb, od r. 1958 památkově chráněn.
 kostel sv. Vavřince
sakrální památky - kostel, chrám, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Slavice
Barokní kostel z let 1765–1767, přestavěný z kaple uváděné po roce 1757. Hranolová věž přistavěna v 19. století.