Turistické cíle v okolí obce Bernartice

Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.

Barokní sochu Neposkvrněné Panny Marie, pravděpodobně z první poloviny 18. století, nechali v roce 1818 měšťané Boru osadit na nový podstavec. Znázornění Neposkvrněné Panny Marie odpovídá tradiční podobě – postava se sepjatýma rukama, v řaseném šatě, se svatozáří 12 hvězd na zeměkouli ovinuté hadem.

Pískovcová socha na asi mladším žulovém podstavci představuje světce v jeho typickém ikonografickém pojetí. Jedná se o kvalitní barokní práci ze začátku 18. století, připisovanou Janu Brokofovi. Na stávající most přes Výrovský potok byla umístěna v roce 1816, patrně přenesena ze staršího mostu.

Vrcholně barokní vysoce hodnotné sousoší z roku 1772 vytvořil pravděpodobně místní rodák, sochař a řezbář Jakob Artschlag. Jeho vznik inicioval farář Hagenmaister, který se spolu s obcí podílel na jeho financování. Sousoší restaurováno na konci 19. a 20. století. Od roku 1958 je památkově chráněno.

Štola Sv. Anna se nachází těsně u řeky Mže a je 2. zastavením naučné stezky „Středověké hornictví na stříbrsku“. Je to jedna z mála štol v okolí, která se dochovala v původní podobě. Délka chodby je asi 42 m, výška 1 m a šířka 0,5 m.

Další štola Centrálního stříbrského revíru se nachází těsně při pravém břehu řeky Mže. Má přímo raženou chodbu v délce asi 32 m. Výška chodby je 1,5 až 1,8 m, ale pozor šířka je okolo 0,5 m. Vstup do štoly je otevřený.

Štola, česky nazývaná Boží vůle, patří k nejdelším ve středověkém hornictví, její délka je 175 m. Leží při naučné stezce Středověké hornictví na stříbrsku.

Pozůstatky raně středověkého hradiště z přelomu 12. a 13. stol. u rybníka západně od městyse Stráž u Tachova považoval August Sedláček mylně za zbytky tzv. Nového hradu, který měl existovat v 15. a 16. stol. Z této doby však osídlení není doloženo.

Městská památková zóna zahrnuje někdejší středověké město Stříbro. Kromě významných solitérů (farní kostel, radnice, bývalý klášter minoritů) chrání i měšťanské domy s gotickými jádry a renesančními či barokními prvky fasád i celkový charakter města.

Tábor Říšské pracovní služby (RAD Lager 2/370 Haid) z konce r. 1939. Skládal se z 18 dřevěných baráků, od r.1941 měl část určenou pro dívky. R. 1945 využit pro německé civilisty - uprchlíky z osvobozených území. V září 1945 byl zrušen. Zachovaly se fragmenty betonových konstrukcí – schodů a šachet.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.