Turistické cíle v okolí obce Bernartice

V barokní jednoposchoďový zámek byla v polovině 18. stol. přestavěna Dohalskými z Dohalic starší tvrz. Kolem byla vybudována velká ovocná a okrasná zahrada. V dnešní době je zámek zchátralý a opuštěný.

Zřícenina patrového zámku, který byl v 18. století postaven přestavbou z hrádku Habarta ze Svržna a Tasnovic z konce 13. století. Od r. 1372 ve vlatnictví kladrubských, ti jej využívali jako úkrytu pro své poklady a i jako vězení.

Původně snad středověký řadový měšťanský dům. Barokně přestavěn v poslední čtvrtině 17. století. Upraven po požárech v l. 1726 a 1841. Zachovány barokní kamenné prvky – portál, ostění oken, kartuše s městským znakem, socha Panny Marie Immaculaty. Památkově chráněná od r. 1958. Sídlo městského úřadu.

Obdélná pozdně gotická a renesanční radnice ze zač. 16. stol. Dochovaný pozdně gotický vstupní portál. Vyhořela v l. 1547, 1708 a 1801. Barokní přestavba v r. 1693. Při přestavbě v l. 1964-1967 sloučena se sousedním barokním domem č.p. 53. Na seznamu kulturních památek od r. 1958.

Dřevěná rozhledna (21,5 m, 459 m n.m.) byla postavena na vrchu, kde stávala nejprve dřevěná a od r. 1913 zděná kaple. Oblíbené poutní místo, po r. 1945 kaple zničena armádou. Rozhledna s muzeem (arch. K. Salát) byla postavena v l. 2009–2010 Občanským sdružením pro výstavbu rozhledny v Horš. Týně.

Barokní sloup s 13 sochami světců z let 1713 - 40. vznikl jako reakce na morovou epidemii z roku 1713. Jeho autorství je připisováno dílně Kristiána a Lazara Widmanna. V letech 1893 -1894 byl restaurován chebským sochařem Karlem Wilfertem, v té době byla část původních soch nahrazena novými.

Barokní sochu Neposkvrněné Panny Marie, pravděpodobně z první poloviny 18. století, nechali v roce 1818 měšťané Boru osadit na nový podstavec. Znázornění Neposkvrněné Panny Marie odpovídá tradiční podobě – postava se sepjatýma rukama, v řaseném šatě, se svatozáří 12 hvězd na zeměkouli ovinuté hadem.

Pískovcová socha na asi mladším žulovém podstavci představuje světce v jeho typickém ikonografickém pojetí. Jedná se o kvalitní barokní práci ze začátku 18. století, připisovanou Janu Brokofovi. Na stávající most přes Výrovský potok byla umístěna v roce 1816, patrně přenesena ze staršího mostu.

Vrcholně barokní vysoce hodnotné sousoší z roku 1772 vytvořil pravděpodobně místní rodák, sochař a řezbář Jakob Artschlag. Jeho vznik inicioval farář Hagenmaister, který se spolu s obcí podílel na jeho financování. Sousoší restaurováno na konci 19. a 20. století. Od roku 1958 je památkově chráněno.

Štola Sv. Anna se nachází těsně u řeky Mže a je 2. zastavením naučné stezky „Středověké hornictví na stříbrsku“. Je to jedna z mála štol v okolí, která se dochovala v původní podobě. Délka chodby je asi 42 m, výška 1 m a šířka 0,5 m.

Další štola Centrálního stříbrského revíru se nachází těsně při pravém břehu řeky Mže. Má přímo raženou chodbu v délce asi 32 m. Výška chodby je 1,5 až 1,8 m, ale pozor šířka je okolo 0,5 m. Vstup do štoly je otevřený.

Štola, česky nazývaná Boží vůle, patří k nejdelším ve středověkém hornictví, její délka je 175 m. Leží při naučné stezce Středověké hornictví na stříbrsku.