Turistické cíle v okolí obce Bernartice

Štola Sv. Anna se nachází těsně u řeky Mže a je 2. zastavením naučné stezky „Středověké hornictví na stříbrsku“. Je to jedna z mála štol v okolí, která se dochovala v původní podobě. Délka chodby je asi 42 m, výška 1 m a šířka 0,5 m.

Další štola Centrálního stříbrského revíru se nachází těsně při pravém břehu řeky Mže. Má přímo raženou chodbu v délce asi 32 m. Výška chodby je 1,5 až 1,8 m, ale pozor šířka je okolo 0,5 m. Vstup do štoly je otevřený.

Štola, česky nazývaná Boží vůle, patří k nejdelším ve středověkém hornictví, její délka je 175 m. Leží při naučné stezce Středověké hornictví na stříbrsku.

Pozůstatky raně středověkého hradiště z přelomu 12. a 13. stol. u rybníka západně od městyse Stráž u Tachova považoval August Sedláček mylně za zbytky tzv. Nového hradu, který měl existovat v 15. a 16. stol. Z této doby však osídlení není doloženo.

Městská památková zóna zahrnuje někdejší středověké město Stříbro. Kromě významných solitérů (farní kostel, radnice, bývalý klášter minoritů) chrání i měšťanské domy s gotickými jádry a renesančními či barokními prvky fasád i celkový charakter města.

Tábor Říšské pracovní služby (RAD Lager 2/370 Haid) z konce r. 1939. Skládal se z 18 dřevěných baráků, od r.1941 měl část určenou pro dívky. R. 1945 využit pro německé civilisty - uprchlíky z osvobozených území. V září 1945 byl zrušen. Zachovaly se fragmenty betonových konstrukcí – schodů a šachet.

Zbytky tvrze postavené pravděpodobně v první polovině 14. století vladyky z Tasnovic. Od r. 1659 v majetku Trauttmansdorffů, připojena k horšovotýnskému panství a postupně zaniká.

Výšinné slovanské hradiště na Svatovavřineckém vrchu bylo rozlohou 13 ha největším svého druhu v západních Čechách. Bylo založeno na počátku 9. stol. a obýváno až do konce 12. stol. Mělo strategickou polohu při Řezenské stezce, která byla v raném středověku nejdůležitější spojnicí Čech a Bavorska.

Letohrádek stojící severně od hradu a zámku v Horšovském Týně. Pravděpodobně postaven r. 1587, v r. 1730 přestavěn. Pojmenován podle Alžběty z Rogendorfu, třetí manželky a vdovy po Janu mladším Popelovi z Lobkovic. Nyní bez využití.

Zámek postavil r. 1690 v barokním stylu Jan Václav Novohradský z Kolovrat. Čtyřkřídlá patrová budova má vstup v čtyřpatrové věži v ose hlavního křídla. Zámek byl přestavěný v roce 1750, další přestavba proběhla klasicistně, v průběhu 19. stol. Dnešní podobu získal v roce 1906. Dnes chátrající.

Zříceniny loveckého zámečku postaveného na konci 18. stol. Jeho staviteli byli Kocové z Dobrše. Při přestavbě v 19. stol. zvýšen o dřevěné patro. Po r. 1945 zanikl kvůli blízkosti hraničního pásma.

Hřbitov pocházející zřejmě již ze 14. stol., písemně doložen od r. 1450. Jeden z nejstarších židovských hřbitovů na našem území. Za války zdevastován nacisty, po válce většina náhrobků rozkradena a rozebrána. Nyní zachováno jen 21 náhrobků či jejich fragmentů; nejstarší čitelný z r. 1600.